V katastrofických filmech se snaží parta amerických astronautů zničit velký asteroid velkým výbuchem silných atomových bomb. Menší kusy se pak rozplynou v atmosféře. Nastává ovšem problém, jak dostat tyto hlavice na oběžnou dráhu, jak je co nejlépe zacílit a jak zaručit úspěch. Balvany zbylé po destrukci nemusí v atmosféře shořet zcela.

Aplikace jednoduché fyziky

Astronauti NASA Edward Lu and Stanley Love přišli s novinkou. Je jednoduchá a snad by prý měla být i účinná. Jedná se o takzvaný gravitační traktor, který by měl vychýlit rozměrné vesmírné těleso z jeho dráhy a nechat ho proletět těsně kolem země. Používá se k tomu základní poučky z fyziky. Každé těleso s vlastní hmotností vykazuje sílu (gravitaci), která působí na okolí. Zároveň zde ale platí i zákon akce a reakce a právě ten by se měl postarat o veškerou práci. Traktor by tak svou vlastní gravitací měl asteroid vychýlit.

Čím větší, tím lepší

Jako příklad vezměme kometu s délkou 200 m. Do vesmíru by byla vypuštěna dvacetitunová kosmická loď s atomovým pohonem. Její nejhmotnější část by směřovala z asteroidu. Gravitace mezi dvěma hmotnými body by zaručila vzájemnou přitažlivost mezi kosmickou lodí a asteroidem. Motory ovšem udržují stálou vzdálenost od povrchu komety. Takto může loď kormidlovat s vesmírným tělesem sice pomalu, ale v kosmických měřítkách zcela bezpečně.

Hrdinové bez práce

Teoretické předpoklady však říkají, že stejná loď stačí na oddálení dráhy již známého asteroidu 99942 Aphopis, který má délku kolem 390 m a váhu 50 milionů tun. Stanley Love předpokládá, že loď by mohla být připravena k prvním zkouškám do roku 2029, kdy dojde k nejbližšímu průletu Aphopisu kolem Země.

Pravděpodobnost, že se však srazí Země do roku 2036 s nějakým vesmírným tělesem však odborníci na velmi malou - šance je asi 1:10 000.