"Všichni je tady máme rádi. Jen některým kolegyním trvalo delší dobu, než si zvykly. Měly obavy, že jim mohou netopýři nějak ublížit," říká s úsměvem   zoolog.

Zesláblé netopýry mu nosí lidé, kteří zvířata najdou v ulicích města. "Je to už tradice a i kolegové ze zoo je posílají rovnou za mnou. Nejvíce jich je, když jsou příliš mírné či naopak kruté zimy. Netopýři totiž spí při teplotě od nuly do pěti stupňů Celsia. Když se teplota dostane pod bod mrazu či se oteplí, probudí se a hledají nové útočiště. Mnozí jsou ale zimním spánkem oslabení a nové zimoviště nenajdou. Pak skončí v muzeu," vysvětlil zoolog.

Doplnil, že péči o vyčerpané a slabé malé savce nemá v popisu práce a není to ani úkolem muzea. Málem se kvůli tomu dostal do problémů při kontrole hospodaření muzea. "Faktury za nákup moučných červů, kterými netopýry krmím mi ale nakonec uznali," řekl.