„Snažíme se o zpestření života zvířat u nás, a tak zaměstnanci vymýšlí a tvoří. Z hasičských hadic se pletou houpačky opicím, krmivo se ukrývá tak, aby k jeho získání zvíře vyvinulo nějakou činnost, vyrábí se makety,“ řekla Právu mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Ve výrobě maket je podle ní mistrem paní Dana Reisigová z pavilonu šelem. Ta také pro mladého lva Thembiho připravila jeho první kořist. „Chtěla jsem mu připravit něco, s čím by se potkal i ve volné přírodě. Thembi by se v jeho věku pomalu začínal učit lovit,“ poznamenala Reisigová.

Thembi byl zpočátku ostražitý, ale jakmile viděl matku Lilly, kterak na prase útočí, přidal se. Když přišel táta Šimon, Thembi mu už ukazoval, jak se s kořistí vypořádal, skákal s prasetem v tlamě, a nakonec si hrdě odnesl úlovek do vrchního patra výběhu.

Lvi v olomoucké zoo lovili maketu prasete.

Lvi v olomoucké zoo lovili maketu prasete.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Olomoucká zoo chová lvy berberské již 40 let. Zatím se tu narodilo 20 mláďat, přičemž například v roce 2013 byla zdejší mláďata vůbec jediná, která se na světě narodila. Šimon s Lilly už úspěšně odchovali sedm koťat a Šimon je tak žijícím berberským samcem s největším počtem odchovaných mláďat na světě vůbec.

Lev berberský, nejmohutnější poddruh lva, je už od poloviny minulého století považován za v přírodě vyhynulého. Místem jeho posledního přírodního výskytu byly nehostinné oblasti pohoří Atlas. S jejich vyhubením započali už staří Egypťané a v této činnosti pokračovali i Římané, kteří lvy odchytávali a používali k bojovým hrám s gladiátory.

Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Ten ve své soukromé menažerii choval poslední potomky berberských lvů. Z ní se pak rozšířili do jiných zoo. Lvi berberští se dnes chovají v patnácti zoo v Evropě a ve dvou v Asii. Jejich celková populace čítá 77 jedinců.