Na videu je zachycena bezmála pětimetrová samice žraloka tygřího s přezdívkou Emma, kterou na krmení přilákal potápěč Leigh Cobb. Pak se jemně dotkl místa na jejím čumáku a Emma na okamžik znehybněla. Záběry minulý týden zveřejnila agentura Caters.

Nešlo však o žádnou hypnózu. Cobb u žraloka pouze vyvolal stav nazvaný tonická imobilita. Do tohoto stavu se mohou dostat některá zvířata například ve snaze vyhnout se predátorům. Proč se tomu tak děje u žraloků, kteří jsou většinou na vrcholu potravního řetězce, vědci zatím neví. Domnívají se, že by stav mohl mít něco společného s pářením.

Zatímco u zvířat, která tento paralytický stav využívají k předstírání smrti, vyvolá reakci stres, u jiných lze tonickou imobilitu vyvolat například dotykem na různých místech těla. U žraloků je to na čumáku kousek pod očima. Jindy se do podobného stavu dostanou otočením břichem vzhůru.

Ne všichni žraloci reagují stejně, nejvíce tonická imobilita funguje u žraloků tygřích. Naopak velcí bílí žraloci tolik citliví nejsou. Do tohoto stavu se dokáží žraloci dostat za méně než minutu a pokud je nic nevyruší, mohou v něm setrvat až čtvrt hodiny.

Kosatky na lovu

Tonickou imobilitu se naučili využívat jiní velcí mořští predátoři – kosatky. V roce 1997 byl zaznamenán případ na Farallonských ostrovech ležících asi 40 kilometrů západně od San Franciska, kdy kosatka obrátila žraloka bílého břichem vzhůru a vyčkala, až se udusí. Byl to mimo jiné první případ, kdy se velký bílý žralok stal obětí jiného predátora než člověka.

Rejnoci obrácení břichem vzhůru rovněž upadají do tohoto paralytického stavu a kosatky vyvinuly nesmírně efektivní strategii jejich lovu. Kosatka se sama obrátí břichem vzhůru ještě před útokem. Následně popadne rejnoka a rychle se s ním otočí. Rejnok upadne do tonické imobility a je z něj snadná kořist.