Poprvé byla fata morgána zpozorována zhruba ve tři hodiny odpoledne místního času. Budovy se zrcadlily nad hladinou zhruba dvě hodiny. Místní obyvatelé přitom netuší, kde se domy nacházejí, určitě to prý není nikde v blízkém okolí.

Fata morgána je optický jev, ke kterému dochází důsledkem nerovnoměrného ohřevu vrstev vzduchu. Na hranici těchto vrstev může docházet k odrazu paprsků světla, a vrstvy tak vlastně fungují jako zrcadlo.

Dojde-li k odrazu světla pod úrovní pozorovatele, jedná se o spodní odraz (či spodní zrcadlení). Tento jev můžeme vidět i u nás například nad rozpálenými silnicemi. Pozorovatel má dojem, jako by silnice byla mokrá, ve skutečnosti jde o odraz oblohy.

Jev pojmenovaný po zlé víle

V případě odrazu svrchního můžeme už hovořit o pravé fata morgáně, kdy může pozorovatel sledovat objekty obrovsky vzdálené, které by za normálních okolností vidět nemohl. Tak vznikají pověsti o tajemných mizejících městech či lodích duchů.

Ostatně název fata morgána pochází z italštiny, kdy podobná zrcadlení pozorovaná v Messinském průlivu měla mít na svědomí zlá víla (fata) Morgana. Postava víly je pak zase variací na artušovskou legendu a nevlastní sestru krále Artuše Morgain.