„Na svatého Řehoře čáp letí přes moře,“ připomíná pranostika z poloviny března. Kvůli prodloužené zimě se však návrat čápů do našich krajin o něco opozdil. V současnosti jsou čápi bílí hlášeni na více než pěti stovkách hnízd z celkových přibližně čtrnácti set, které po celém Česku eviduje Česká společnost ornitologická.

Čápi se do Česka vrací hnízdit.

Čápi se do Česka vrací hnízdit.

FOTO: Novinky

Čápi nejčastěji zimují v subsaharské Africe. Avšak díky kroužkovacím záznamům se povedlo zjistit, že někteří z nich cestují až do jižní Afriky. „Jsou i čápi, kteří u nás dokonce zimu tráví. Jsou to naprosté výjimky, ale takové případy tady každoročně jsou,“ řekl Novinkám Jaroslav Šimek, který je zoologickým náměstkem Zoo Praha.

Zajímavostí je, že čáp se na své cestě vyhýbá přímému moři. „Čáp je dokonalý plachtič, který využívá k plachtění vzestupných teplých proudů a proudy se nevytvářejí nad mořem,“ vysvětlil Šimek. Někteří tak volí cestu přes Gibraltar, jiní přes Turecko a Blízký východ. „U nás je jakési letové rozhraní, že někteří ptáci letí směrem na jihozápad, někteří na jihovýchod,“ dodal.

Na otázku, proč čápi raději nezůstávají v teplých krajinách, neexistuje jednoznačná odpověď. „Nejzákladnější a nejrychlejší odpovědí je konkurence,“ přiblížil Jaroslav Šimek. Čápi totiž u nás mají stále dostatek volného místa pro vyhnízdění.

Kamery zachytili pokus o páření

Čapí hnízda bývají monitorována kamerou, díky čemuž je možné sledovat čápy v jejich prostředí bez vyrušení. Kamera v Tasově na Vysočině zachytila jeden z prvních letošních pokusů o páření. Čapí pár můžete sledovat zde.

„Je tam pár čápů a zjevně se tam samec pokouší o páření se samicí. Těžko říct, jestli mohl být úspěšný. Myslím si, že spíše ne. Bylo to příliš krátké, ale jinak je to standardní situace. Samec nastoupí na samici. Musí dojít ke spojení kloak, což je pohyb toho ocasu, a tím k vlastnímu aktu páření,“ popsal Šimek záběry videa, které mají Novinky k dispozici.

Kamera v čapím hnízde dokumentuje život čápů.

Kamera v čapím hnízdě dokumentuje život čápů.

FOTO: Novinky

Čápi zpravidla snáší čtyři až pět vajíček v rozmezí několika dnů, rodiče se při zahřívání vajec střídají. Přibližně po měsíci se líhnou mláďata v pořadí, v jakém je matka snesla. „Když je mláďat hodně a je například nedostatek potravy, tak je tam dobře znát velikostní rozdíl. Nejmladší mládě může uhynout, nebo dospělý rodič ho může i eliminovat ve prospěch starších,“ vysvětlil Šimek. K tomu ale nedochází často.

Počet čápů roste

Česká republika je jednou z mála zemí v celé Evropě, kde čápů neubývá, ale naopak jejich počet mírně roste. Až do konce 19. století se u nás čápi téměř nevyskytovali, jejich počet začal znatelněji narůstat v minulém století.

V současnosti u nás žijí dva druhy čápů, bílý a černý. Těch bílých jsou, podle zatím největšího sčítání z roku 2014, na tři tisíce, z toho je asi 800 hnízdících párů. Odhadnout počet čápů černých je složité, protože na rozdíl od bílých nejsou podchycena všechna jejich hnízda. Odhad z roku 2014 zmiňuje přibližně 500 párů.

Mohutná hnízda vydrží desítky let

Mohutná čapí hnízda mohou fungovat desítky let a čápi si je každoročně dostavují.

Většina lidí si čápi spojuje právě s jejich hnízdy. Jejich přirozeným hnízdištěm bývají takzvané lesní kolonie. Těch stále ubývá, v současnosti se jedná jen o přibližně sedm procent všech hnízd a k nalezení jsou často už jen na jižní Moravě. Zde ale trpí rušivými zásahy člověka do jejich prostředí, zvláště pak mýcením břehových porostů a ničením meandrovitého povodí řek Dyje a Moravy.

I to je pravděpodobně jedním z důvodů, proč se čápi u nás stěhují do vyšších poloh a čím dál častěji hnízdí na sloupech elektrického vedení či komínech, což je pro ně nebezpečné. Zatímco na elektrických sloupech zvláště mláďatům hrozí poranění až smrt zásahem elektrického proudu, na komínech pak hnízda překáží jejich provozu. Navíc starší komíny nemusí tíhu hnízd unést.

Běžně tak po dvou třech letech dochází k snižování hnízda, kdy ochranáři po vrstvách odeberou část hnízda na třetinu výšky. Pokud původní místo nevyhovuje, dochází k přemístění nového hnízda, nejčastěji na vyvýšených podložkách, které pro ně lidé v okolí komínů staví. K tomu však musí dojít ještě při hnízdění čápů, aby si místo zapamatovali a po návratu ze zimoviště je našli.