Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v roce 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 milióny lety. Až do roku 1952 však úlovek kurátorky Marjorie Courtenay-Latimerové považovala odborná veřejnost za falzifikát.

Nejbližší příbuzní latimérie vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynulé. Je zástupcem rodu, který prošel předlouhým časem, aniž by se jeho vnější morfologie podstatně změnila. Nepřesně takové organizmy označujeme pojmem „živoucí fosilie“. Odborně se tyto druhy nazývají panchronické.

Druh tak například pamatuje Afriku ještě celou zalesněnou, tedy včetně východního pobřeží, kde dodnes v nevelkých počtech přežívá. V Červeném seznamu je zařazen v kategorii kriticky ohrožený druh. Vyskytuje se v hlubinách Mosambického průlivu, okolí Komorských ostrovů a v jižní Africe.

Mezi obyčejné ryby nepatří

Latimérie dorůstá délky do dvou metrů a váží okolo 90 kilogramů. Tvarem těla, šupinami a ploutvemi připomíná třídu paprskoploutvých (Actinopterygii), kam patří většina ryb, které dnes známe. Jde však o zástupce třídy nozdratí (Sarcopterygii), která se od běžných ryb odlišila již před více než 410 milióny let. Je vejcoživorodá a její masité ploutve mají vnitřní stavbu podobnou stavbě končetin čtyřnožců.

Model je v ostravské zoo k vidění v životní velikosti.

Model je v ostravské zoo k vidění v životní velikosti.

Název nozdratí je odvozen od přítomnosti vnitřních nozder (choan). Ty později čtyřnožcům umožnily dýchat atmosférický kyslík i při zavřených ústech. Již nejstarší vyhynulé formy nozdratých měly plicní vaky. Nozdratí zahrnují vedle latimérií i všechny vyhynulé lalokoploutvé formy, ale také starobylé dvojdyšné (Dipnoi), z nichž dodnes přežívá šest druhů bahníků. Jeden živý zástupce, bahník západoafrický, je také k vidění v ostravském Pavilonu evoluce.

Hodně vzdálená sestřenka savců

Latimérie byla dlouho považována za nejbližšího žijícího příbuzného suchozemských čtyřnožců (obojživelníků, savců, dinosaurů), avšak postrádá choany a plicní vak má zarostlý tukovou tkání. Výchozí skupinou čtvernožců jsou vymřelí lalokoploutví ze skupiny Rhipidistia a jejich nejbližšími recentními příbuznými jsou právě bahníci, kteří mají zachovány jak choany, tak i funkční plicní vaky.

Předlohou modelu v životní velikosti byly fotografie pořízené v několika světových muzeích, kde jsou preparáty tohoto unikátního živočicha vystaveny.