Letos bylo pozorování jevu, který na obloze můžeme sledovat vždy od července do poloviny srpna, o něco těžší. Viditelnost Perseid totiž značně zkomplikoval jasný měsíc v poslední čtvrti. Přesto se na mnoha místech severní polokoule obloha rozzářila světlenými záblesky hořícího kometárního prachu.

Perseidy dostaly svůj název podle souhvězdí Persea, neboť právě tam mají svůj radiant. Tak se označuje bod na obloze, odkud meteoroidy zdánlivě vylétají.

Tento jev je lidstvu známý už po staletí, první zachycená zmínka o Perseidách pochází z roku 36 z Číny. Dlouho si lidé mysleli, že se jedná o padající hvězdy, staří Římané si dokonce představovali Perseidy jako ejakulaci řeckého boha plodnosti Priapa.

Částice mají v průměru jen několik milimetrů

V druhé polovině 19. století italský astronom Giovanni Schiaparelli prokázal, že se jedná o astronomický jev, který má souvislost s kometami. Zjistil, že meteorický roj jsou ve skutečnosti pozůstatky z komety s názvem 109/Swift-Tuttle.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Časosběrný záznam roje Perseidů nad Yorkshirem

Prachové částice o průměru několika milimetrů zde kometa zanechala při svém průletu Sluneční soustavou. Některé tyto částice vstupují do atmosféry rychlostí 60 m/s. Při hoření zazáří jasným světlem, někdy i barevným. Může jich být až 80 za hodinu.

Slunce kometa oběhne jednou za 133,5 roku. Její poslední návštěva se odehrála v roce 1992 a čekat ji můžeme v roce 2126.

V Česku se Perseidám říká slzy svatého Vavřince podle světce, který má svátek 10. srpna. V tuzemsku jsou známé i Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva a objevují se kolem 18. listopadu. Méně známé Geminidy lze pozorovat v prosinci.