Hlavní obsah

Chlapci, který jako první dítě podstoupil transplantaci obou rukou, se daří dobře

Novinky, Martin Vlk

Když byly americkému chlapci Zionu Harveymu pouhé dva roky, přišel kvůli silné infekci o obě ruce. Než se našel vhodný dárce, uplynulo celých šest let. Po transplantaci, která se uskutečnila v roce 2015, dnes zvládá každodenní aktivity už úplně sám.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Desetiletý kluk, který před dvěma lety podstoupil jako první dítě na světě transplantaci obou rukou, dělá pokroky Video: AP

 
Článek

Desetiletý chlapec Zion Harvey přišel o obě ruce a jednu nohu, když mu byly pouhé dva roky. Nakazil se infekcí, jež vážně ohrožovala jeho život. Kromě toho potřeboval také transplantaci ledviny, kterou mu darovala jeho matka Pattie Ray.

Operace se uskutečnila v roce 2015, když chlapci bylo osm let. Tehdy se našel vhodný dárce. Chirurgický tým na transplantaci pracoval celých deset hodin.

„Chci napsat dopis rodičům, poděkovat jim, že mi darovali ruce jejich syna. Protože kdyby nechtěli, tak to neudělali," řekl chlapec svému lékaři Scottu Levinovi.

Podle nejnovější zprávy deníku The Lancet Child and Adolescent Health Zion podstoupil intenzivní několikaměsíční ergoterapii a už zvládá samostatně psát, jíst a oblékat se.

Už pár dní po operaci Zion dokázal pohybovat svými novými prsty. Ergoterapie zahrnuje zvedání závaží, používání maňásků, uchopování předmětů a každodenní činnosti jako psaní, práce s příborem či nůžkami.

Bez rukou žil šest let. Nové ruce tělo odmítlo osmkrát

Skeny mozku ukázaly, že funkce ovládání rukou byly obnoveny i navzdory tomu, že Zion neměl končetiny šest let. Podle doktorů nové ruce porostou spolu s chlapcem.

Jeho cesta však nebyla bez komplikací. Zionovo tělo nové ruce odmítlo celkem osmkrát a rovněž utrpěl menší infekce na transplantované ledvině. Léčen je navíc imunosupresivními léky, které jsou pro zdravotní stav velmi rizikové.

Zion však říká, že je stále stejný kluk, jakým byl před operací. „Kromě toho, že mám nové ruce, se nic nezměnilo. Ani moji kamarádi. Chovají se ke mně stejně jako předtím. Pořád jsem tentýž kluk, kterého všichni znali bez rukou,“ uzavírá desetiletý chlapec.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám