„Narodila jsem se v roce 1924, v té době Čína válčila s jinými zeměmi,“ říká stařenka z provincie Če-ťiang. „Takže kung-fu bylo ideální formou, jak se naučit sebeobranu.“ Čang cvičí bojové umění už od svých čtyř let a s každodenními tréninky nepřestává.

Ve vesnici, kde Čang žije, cvičí kung-fu téměř každý. Stará dáma trénuje i se svou rodinou, kde se výcvik tohoto bojového umění předává už 300 let z generace na generaci. Stařenka se ale bojí, že by mohla dlouhá tradice zaniknout. Mnoho jejích potomků se odstěhovalo do větších měst, kde již kung-fu nepraktikují. Proto cvičí i své sousedy, aby techniky předala dál.

V praxi ho použila jen jednou

Čang Che-sien se naučila kung-fu od svého otce. „Když jsem byla malá, spali jsme spolu v jedné posteli. Jakmile jsme se probudili, začali jsme ještě v posteli cvičit základy. Naučil mě, jak správně udeřit pěstí a otevřenou dlaní.“ Aby se udržela ve formě, vstává každý den v pět hodin ráno a začíná s tréninkem. „Ráno obvykle běhá kolem vesnice,“ říká její syn Feng Čchuan-jin. „Je ve skvělé kondici, nikdy nebyla nemocná a udržuje si pozitivní, dobrou náladu. Dělá jí dobře pomáhat druhým.“

Pokud lidé chtějí cvičit kung-fu, moje rodina je to naučíČang Che-sien

Úctyhodná dáma a mistryně bojového umění se přiznává, že jednou se skutečně nemohla vyhnout použití hrubé síly. „Viděla jsem muže, jak bil svou ženu. Popadla jsem ho za límec a odhodila, až se mu roztrhla košile. Pak jsem mu domluvila, aby se už choval slušně.“

Těžké začátky

Kung-fu, které Čang Che-sien cvičí, pochází z provincie Fu-ťien a zahrnuje 15 různých stylů. Každý z nich má přes 36 různých pohybů a Čang říká, že trvá zhruba tři roky, než se žáci naučí dobře ovládnout jeden styl. Ona sama se naučila všechny - ale podle ní byl nejhorší úplný základ.

„Velmi těžké bylo dělat správné dřepy. Pamatuji si, že někdy mě tak moc bolely svaly, že jsem nemohla ani dojít na toaletu. Když jsem byla mladá, naše rodina byla velmi chudá a neměli jsme často ani na jídlo. Po náročném tréninku, kdy mě bolelo celé tělo, jsem trpěla hladem.“

Kung-fu babička se teď stala novou senzací Číny, ovšem sláva pro ni nic neznamená. „Nikdy jsem nechtěla být slavná,“ přiznává Čang. „Pokud lidé chtějí cvičit kung-fu, moje rodina je to naučí. Cvičíme tu lidi z okolí. Ale nikdy by mě nenapadlo, že se o nás bude zajímat celý svět.“