Článek
Pikantní je na celé věci to, že se jménem Zebra pyšnily celé generace předků stěžovatele. Předávání jména Zebra z generace na generaci přerušil až děd stěžovatele, který si v padesátých letech přisvojil jiné jméno. Jaké to bylo, už Local neupřesnil.
Soudce nižší instance měl i přes staletou rodinnou tradici jasno. „Zebra se může vztahovat jedině k druhu koně žijícímu v africké savaně,“ konstatoval.
Zebra, která utekla a musel ji uspat veterinář, po probuzení.
V další části rozsudku soud pokračoval v poněkud odbornějším výkladu. „Rakouské právo stanovuje, že jméno může být změněno pouze v případě, že to nové není posměšné, urážlivé a nejde o slovo, které v Rakousku není považováno za jméno,“ uváděl původní rozsudek.
Práce pro 13 ústavních soudců
Až do roku 1991 přitom v Rakousku ještě jeden člověk z rodiny Zeber žil. Byl to praděda stěžovatele.
Zda se muž může nebo nemůže jmenovat Zebra, posuzovalo dvanáct soudců a místopředsedkyně rakouského ústavního soudu Brigitte Bierleinová.
Podobně kuriózní případ řešila rakouská justice už v roce 2011, kdy se jiný muž soudil o to, zda se může na řidičské oprávnění nechat vyfotit s cedníkem na hlavě. [celá zpráva]