Záběry pocházejí z pondělní noci. Filmař vyrazil z města Rovaniemi, které leží jen pár kilometrů od severního polárního kruhu.

Stanoviště si udělal o nějakých 35 kilometrů dál směrem na sever a pak už jen čekal. Odměna se dostavila, polární záři natočil opravdu působivě.

Polární záři ve vysoké atmosféře vyvolávají masivní erupce slunečních skvrn. Při nich mrak částic slunečního větru letí vesmírem, až se během své cesty potká s magnetickým polem Země.

Pole modré planety jej odrazí dál do vesmíru, část částic ale zůstane v atmosféře. Ty jsou pak po spirálách stáčeny směrem k magnetickým pólům Země. Sluneční vítr působí vzájemně s atmosférou, zpravidla ve výškách od 80 do 1000 km nad zemským povrchem, výsledkem je pak polární záře.

Rozlišuje se aurora borealis, tedy severní záře, a aurora australis, která je k vidění na jižní polokouli.