Pětadvacetiletý Američan se zdál být na pohled zcela normálním mladým člověkem. Se svými třemi dětmi chodil do parku, s bratrem občas vyrazil do města. Ale co nemuselo být tak očividné, byl šedý batoh, který Larkina udržoval při životě. Respektive v něm nosil zdroj, který napájel umělé srdce.

Orgán mu vyjmuli lékaři už v listopadu 2014 a nahradili ho zařízením, které Larkinovi umožnilo zůstat doma, nikoli v nemocnici. „Většina lidí by se asi příliš bála, než aby si nechala dát umělé srdce. Chci jim říct, že ten strach musí překonat, protože to pomůže,“ řekl.

Lékaři určili dědičnou poruchu

Larkin si neuvědomil, že se s jeho srdcem něco děje až do doby, než před devíti lety při basketbalu zkolaboval. Lékaři zjistili, že má dědičnou formu srdeční poruchy zvané kardiomyopatie, která zabraňuje orgánu správně pumpovat krev. V jeho případě se navíc jednalo o typ, které způsobuje arytmii.

„Je hrozné něco takového mít,“ řekl lékař Jonathan Haft z kardiologického oddělení Univerzity v Michiganu. „Ale technologie je už natolik pokročilá a neustále se vyvíjí, že umožňuje na poli srdečních selhání skutečné zázraky. Minimálně můžeme zmínit umělá srdce,“ dodal.

Nejedná se o první případ, kdy nějaký pacient žil tak dlouhou dobu zcela bez orgánu v těle. Ale Larkin se stal prvním v Michiganu, který mohl s přenosným zařízením odejít také domů. Zdroj, který s sebou nosil, nedodával umělému srdci pouze potřebnou energii, ale také do něj pumpoval vzduch, který umožňoval krvi, aby správně proudila tělem.

„Je to jako skutečné srdce. Jen máte tašku s trubičkami, které do vás vedou, ale to je vše,“ tvrdí Larkin.