"V mé rodině jsme všichni tak trochu blázniví, nejsme úplně normální," směje se Tania Loaezová, matka v domácnosti, která před měsícem adoptovala jedno z těchto prasátek o velikosti psíčka. Prasátko se brzy stalo hračkou jejího syna Allana. Miku se snadno přizpůsobil životu rodiny a k velké radosti jejích členů dokáže každého z nich dokonale napodobovat. Když se na něj usmívají, ujišťují, že se Miku směje rovněž.

"Je jako (Allanova) mladší sestřička," nadšeně prohlašuje Tania. "Na rozdíl od obecně rozšířených představ o prasatech je čistotné a vždy upozorní manžela, když chce vykonat potřebu," citovala ji agentura AFP.

Tato móda se zrodila před několika lety v Evropě a pak se rozšířila do Asie a do Spojených států. Kupodivu se s ní setkáváme i v Mexiku, v zemi milovníků vepřového na talíři. Lidé tu jsou ochotni zaplatit v přepočtu 7400 až 45 000 Kč, aby si nějaké to prasátko mohli opatřit. Veterinářka Xhantal Bobabillová se pustila do chovu těchto zvířátek, když si uvědomila, jak jsou populární.

Prasátka jsou v módě

"Lidé jsou rádi, ale také překvapení, když vidí malé prasátko," říká Bobabillová, zatímco se jí jedna černá samička v růžové sukénce kolébá naproti a další prasátko jménem Gusfredi s bíle skvrnitou srstí si hraje se psy, kteří na ně štěkají. Z 12 trpasličích prasátek, která Bobabillová odchovala, již deset nalezlo majitele. Veterinářka uvádí, že má další zájemce, z nichž někteří pocházejí i z jiných zemí Latinské Ameriky.

"Viděla jsem, že Paris Hiltonová má takové prasátko, proto jsem se rozhodla, že si jedno také koupím," vysvětluje Diana Méndezová procházející se se svým neobvyklým mazlíčkem ve čtvrti Polanco. V Mexiku je průkopníkem chovu trpasličích prasátek veterinář José Alanis.

Dožadují se jídla chrochtáním. Když je ignorujete, kvičí

"Dnes jsou prasátka v módě díky sociálním sítím a takovým celebritám, jako je Paris Hiltonová, ale chovala se vždy," připomíná. V zemi je podle něj na 3000 trpasličích prasátek chovaných jako mazlíčci. Nejvyhledávanější, a tudíž nejdražší, jsou prasátka růžové barvy.

Původ prasátek spadá do doby před půl stoletím a jsou plodem genetického křížení vietnamských a evropských prasat malé velikosti.

Nevyvolávají alergie

Tato prasátka měla původně sloužit jako pokusní králíci v laboratořích. Podobají se totiž v některých směrech člověku a jejich velkou výhodou je to, že v dospělosti váží většinou méně než 40 kilogramů, zatímco vietnamský druh prasete může dosáhnout až 120 kilogramů. Pro vědce není praktické pracovat s velkými a těžkými zvířaty, říká José Alanis, který rovněž chová miniprasátka pro lékařský výzkum.

"Když je zima, schovávají se za ledničku, kde je teplo. První místo, s nímž se důkladně seznámí, je kuchyně, protože mají pořád hlad. Dožadují se jídla chrochtáním. Když je ignorujete, kvičí," uvádí. Její spolupracovník Daniel Muňoz prasátka rovněž chválí: "Jsou inteligentnější než psi, jsou čistotná a nepáchnou. Nevyvolávají ani alergie," ujišťuje.