Kalendář vyvinuli matematikové na Johns Hopkins University v Marylandu a má podle nich čtyři měsíce s jednatřiceti dny a osm se třiceti dny. Je rozdělen na stejně velká čtvrtletí, kdy leden a únor mají třicet dní a březen jednatřicet, dále duben a květen opět třicet a červen jednatřicet, červenec a srpen třicet a září jednatřicet a konečně říjen a listopad třicet a prosinec jednatřicet dní. Protože je kalendář tak pravidelný, každý rok připadají data vždy na stejný den v týdnu.

Jednou za pět až šest let vzniká rok přestupný přidáním extra týdne na konec prosince, který má tak osmatřicet dní. Tím je zajištěno, že opět následující rok bude mít shodná data se dny v týdnu roku předcházejícího.

Diář dostal jméno Hankeho-Henryho permanentní kalendář a má skutečně pevně a trvale stanovená data. Tzn. pokud začne rok 1. ledna v neděli, mají začínat Vánoce Štědrým dnem v sobotu 24. prosince. To by znamenalo, že bude Štědrý den v sobotu už navždy i v letech 2013, 2014, 2015 atd. A budou také navždy pevně stanoveny i jiné svátky v roce.

Zjednodušení finančního roku

„Náš návrh nabízí stabilní kalendář, který je naprosto identický rok po roce a který dovoluje permanentní, rozumné plánování ročních aktivit, od školních po pracovní prázdniny a dovolené,“ tvrdí jeden z autorů Richard Conn Henry.

„Náš kalendář by mnohem zjednodušil finanční rok a jeho kalkulace!“ dodává další výhodu druhý z autorů Steve H. Hanke.

Současný gregoriánský (řehořský) kalendář se používá od roku 1582, kdy ho zavedl papež Řehoř. Nahradil juliánský kalendář císaře Julia Cézara z roku 46 před Kristem.