Článek
Orloj jsou v podstatě takové přerostlé a dokonale propracované hodinky. Není proto divu, že se o ně stará právě člověk, který se živí restaurováním starých hodin. V péči restaurátora Petra Skály je tato cenná památka už dva roky: „Musím říct, že funguje dobře, a hlavně dnes už sám od sebe. I přesto je ale potřeba o něj pečovat, aby se předešlo poruchám.“
Směna na orloji obnáší především kontrolu jeho správného načasování a ujištění se, zda se v nesčetných soukolích obřího stroje něco neuvolnilo. Dále je potřeba jednotlivé části promazat a také tu uklidit: „Nejčastěji se musí zametat srdíčka a konfety ze svateb, které se tady na radnici konají každý den, ale jinak se tu moc nepráší. Myslím, že je tady orloji celkem dobře,“ usmívá se Petr Skála.
Orlojník Petr Skála
Orloj se skládá ze tří základních částí. Přímo za astronomickým ciferníkem je hlavní soukolí, které otáčí astronomickými prvky na hodinách a návazně spouští všechny další stroje.
Srdce orloje. Soukolí ovládající veškeré další stroje.
Pokud byste vyšplhali po úzkém žebříku o patro výš, v malém výklenku najdete figurky apoštolů. Právě ty představují druhou důležitou část orloje, která upozorňuje diváka, že přijde to nejhlavnější - odbíjení počtu hodin. Poté, co apoštolové přejdou nahoře v okýnkách, přijde na řadu bicí stroj, který se spouští až jako poslední a odbije počet hodin.
Figurky apoštolů
O patro níž pod astronomickým ciferníkem je kalendárium. Z něj se dá zvenku odečíst spousta časových údajů. Kromě toho, jaké je dnes datum, lze z ciferníku zjistit, i kdo má svátek a jaký je den v týdnu.
Ve dnech, kdy pan Skála není přímo na orloji, kontroluje jeho chod alespoň přes webovou kameru, která je nainstalovaná kousek odtud na jednom z pražských hotelů. Každých deset let pak orloj prochází generální opravou, kdy je odvezen do dílny, tam je rozebrán a vyčištěn, aby vydržel i pro další generace.
Staroměstský orloj
Dříve byla práce orlojníka náročnější. Až do roku 1945 tu byla lana se závažími a orloj se musel ručně natahovat, a to alespoň dvakrát denně. „Po požáru, který tu vypukl doslova v posledních válečných hodinách, byl do mechanismu orloje nainstalován elektromotor a řetězy, takže orloj je dnes plně automatizovaný,“ vysvětluje Skála.
Být orlojníkem je tak dnes čestnou funkcí, alespoň tak to vnímá pan Skála: „Ne, tohle vůbec není práce na uživení. Je to spíš taková čestná funkce. Vydělávám si restaurováním starých hodin.“
I přesto, že péče o orloj pana Skálu těší, už dnes si za sebe zaškoluje náhradu. Do věže je to přece jen 32 schodů a do dalších pater se šplhá po žebříku. „Dokud sem vylezu, chci tuhle práci dělat, ale mám už taky věk, takže pro jistotu zaškoluji už dnes příštího orlojníka.“