Henderson a Naish vytvořili digitální model žirafy a umístili ji do digitální vody. V minulosti přitom pracovali se simulací u řady zvířat, která plavat dokážou. Zda ovšem nejde jen o nesmyslnou studii, ale výzkum, jehož výsledek je pravdivý a ověřitelný, zřejmě ještě dlouho nebudeme vědět.

„Mnoho předchozích studií tvrdilo, že žirafy nemohou plavat a že se vodě zdaleka vyhýbají, dokonce i v případě nouze, ale my jsme se rozhodli tuhle teorii podrobit testu v řádně kontrolovaném experimentu,“ uvedl doktor Naish pro časopis Theoretical Biology.

Jako vzor sloužil kůň

Digitalizace žirafy vyžadovala bezpočet výpočtů váhy, hmoty, velikosti, tvaru, kapacity plic a gravitačního těžiště. Kalkulace pomohly odhalit dynamiku rotace žirafího těla, dynamiku splývání a povrch žirafího těla. Vědci si přitom pomáhali srovnáním s koňským tělem, přičemž koně jsou plavci dobrými. Podle výpočtů se žirafí tělo začne nadnášet v hloubce 2,8 metru vody. Mělčí vody žirafy dokážou projít.

„Představa, že žirafy neumějí brodit a vyhnou se přechodu řeky, není pravdivá, není žádný důvod, proč by měly být žirafy náchylnější k tonutí než jiná zvířata,“ uvedl Henderson. Vzhledem k velmi dlouhým končetinám by se jim však prý plavalo špatně.