„Dlouho se vědci snaží objasnit proč je Země o tolik bohatší, pokud jde o zásoby vody, ve srovnání s ostatními planetami sluneční soustavy. Velké bombardování meteority je klíčem. Toto byl základní moment v rané historii Země, kdy se na povrchu konečně vytvořily správné ingredience pro rozvoj života,“ řekl profesor Mark Stephon.

 

Velké bombardování meteority je klíčem. Toto byl základní moment v rané historii Země, kdy se na povrchu konečně vytvořily správné ingredience pro rozvoj života. Mark Stephon, profesor na Imperial College v Londýně

 

Bombardování meteority podle vědců uvolnilo při průletu atmosférou nejen velké teplo, ale i minerální a organické sloučeniny a také vodní páru a oxid uhličitý. Právě to bylo nesmírně důležité, protože tak se vytvořil prvotní skleníkový efekt, který klima na obou planetách ohřál, a tak přispěl k nastartování dalších změn. Skleníkový efekt totiž uvěznil v povrchové vrstvě atmosféry větší množství sluneční energie.

Britští vědci k nové teorii dospěli analýzou minerálních a organických sloučenin patnácti úlomků pradávných meteoritů, které dopadly na povrch. Měřili, kolik oxidu uhličitého a vodní páry se z nich uvolní, pokud jsou vystaveny podmínkám simulujícím průlet atmosférou, který doprovází prudký nárůst teplot až na 20 000 stupňů Celsia.

Zjistili, že v průměru meteority při průletu atmosférou uvolní přibližně 12 procent své hmoty ve formě vodní páry a šest procent ve formě oxidu uhličitého. To není nijak velké množství, celkové hodnoty však narostou při vědomí, že před čtyřmi miliardami let trvalo velké bombardování přibližně 20 miliónů let.

Miliardy tun vody a oxidu uhličitého

Každý rok se podle počítačových modelů do atmosféry Země a Marsu uvolnilo 10 miliard tun oxidu uhličitého a deset miliard tun vodní páry. To už pak během let představovalo dostatečné množství pro vytvoření obyvatelného klimatu.

„Složení pradávných meteoritů napovídalo, že právě ony se staly zdrojem, který dodal Zemi vodu. Nyní máme data, která nám umožnila určit kolik vody a oxidu uhličitého bylo uvolněno do atmosféry díky meteoritům. Plyny začaly okamžitě pracovat a nastartovaly cyklus vody a ohřály planetu,“ uvedl vedoucí studie Richard Court.

Mars měl však méně štěstí než Země, protože mu chybělo ochranné magnetické pole. Sluneční větry tak Mars připravily o většinu jeho atmosféry a s poklesem vulkanické aktivity se Mars ochladil a tekoucí voda postupně zmrzla.