El Niňo je vlastně jakýsi dočasný teplý proud v rovníkové části Tichého oceánu. Vždy po několik let se v tamních vodách hromadí teplo, což v konečném důsledku vede k tomu, že se obvyklý východo-západní pohyb vod jižně od rovníku na nějakou dobu omezí a masa ohřáté vody se naopak vydá na východ směrem proti běžnému pasátu. Tam ovšem záhy narazí na americkou pevninu.

Bezprostředním důsledkem na americkém kontinentu jsou především lijáky, povodně a neúroda. Dopady nejrůznějšího a málokdy pozitivního druhu však následně pocítí prakticky celý svět, protože větší množství tepla a vlhka v jedné oblasti vede k jejich poklesu jinde.

NASA El Niňo monitoruje

Význam El Niňa pro světové klima je tak velký, že americká kosmická agentura NASA již několik let provádí jeho pečlivé monitorování pomocí satelitů z oběžné dráhy.

Snímky pořízené v prosinci družicí Jason ukazují, že po několika málo klidnějších letech El Niňo opět začíná sbírat síly. Z údajů speciálních měřicích přístrojů je patrný nárůst masy teplé vody podél rovníku v tichomořské oblasti, který může v příštích letech způsobit výkyvy počasí na nejrůznějších místech naší planety.

El Niňu čelili i staří Inkové

Jev El Niňo nepřichází pravidelně - většinou jsou mezi jeho jednotlivými maximy přestávky trvající dlouhou řadu let. Existují doklady o tom, že měl vliv již na civilizaci starých Inků, naposledy se v plné síle projevil roku 1998. Někteří vědci již vyslovili domněnku, že v důsledku globálního oteplování bude k této nepříjemné klimatické události docházet stále častěji. Měření prováděné ze satelitů může tuto hypotézu ověřit - především však umožní lidstvu se na případné projevy El Niňa lépe připravit.