Jejich práce podle nich umožňuje říci, že život na Zemi mohl být o stovky miliónů let dřív, než se dosud myslelo. Tyto práce také "otvírají možnost, že život se na Zemi objevil jen jedenkrát a že od té doby je planeta obývána nepřetržitě".

Biologové se dosud domnívali, že život se na Zemi mohl objevit několikrát po sobě - obnovovat se poté, co jeho předchozí formy v důsledku dopadu meteoritů zmizely.

Během intenzivního bombardování před 3,9 miliardami let dopadlo za Zemi během sto miliónů let nějakých 200 biliard tun meteoritů o průměru od sta metrů do víc než sta kilometrů, uvádějí vědci. Připomínají, že nejstarší zjištěné formy života na planetě jsou z období před 3,83 miliardy let.

Na otázky, zda mohlo toto meteorické bombardování způsobit odpaření oceánů a roztavení zemské kůry, jinými slovy přivodit sterilizaci Země, oba geologové s odkazem na počítačové modely odpovídají, že pokud tehdy existoval nějaký podzemní mikrobiální život, mohl navzdory dopadům meteoritů vydržet.

Prostor pro život zůstává stejný

"Většina zemské kůry se neroztavila ani nebyla podstatným způsobem změněna a jen u deseti procent z ní se teplota zvýšila na víc než 500 stupňů," uvádějí Abramov a Mojzsis.

Jejich model bral v úvahu potenciálně obyvatelný prostor až do hloubky 4000 metrů. Podle nich se mohl podstatně zvětšit prostor pro termofilní a hypertermofilní mikroby, schopné přežít i při teplotách mezi 50 a 110 stupni, a naopak zmenšit pro ty, jež žijí v teplotě do 50 stupňů.

"Celkový prostor pro život však zůstává přibližně stejný díky poměrně rychlému ochlazení zemské kůry při povrchu," píší vědci a soudí, že toto rychlé ochlazení mohlo život navzdory meteorickému bombardování zachovat.