Hlavní obsah

Vědci zotročili viry pro vytvoření efektivnějších baterií

Novinky, Pavel Stöckl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vědci objevili metodu, jak geneticky zmanipulovat viry, aby pomáhaly uchovávat a produkovat elektrickou energii. Podle časopisu Science, kde byl objev zveřejněn, je vše založeno na naprogramování virů tak, aby si vytvořily "pouzdro" z fosforečnanu železa a následně se propojily s uhlíkovými nanovlákny.

Foto: Profimedia.cz

Viry jsou většinou spojovány s přenosem nepříjemných chorob. (Ilustrační foto)

Článek

Výsledný materiál je vysoce vodivý a umožňuje rychlý pohyb iontů a elektronů. Vědci předpokládají, že to umožní produkci nové generace Lithium-iontových baterií (Li-Ion) - nabíjecích akumulátorů pro malé spotřebiče, jako jsou notebooky, iPody a mobily. S pomocí virů se jim podařilo vytvořit mnohem efektivnější katody a anody.

"Virové baterie" mají být nejen efektivnější, ale také mnohem šetrnější vůči životnímu prostředí než ty dosud používané. "Viry jsou živé organismy, které si vystačí s roztoky založenými na vodě, bez vysokých tlaků a teplot," vysvětlila severu NewsScience výhody virové metody materiálová , která se podílela jako spoluautorka na vypracování nové metody na Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge.

Viry jsou živé organismy, které si vystačí s roztoky založenými na vodě
inženýrka Aqngela Belcherová

Tradiční lithiové baterie produkuji elektrickou energii, když ionty a elektrony proudí mezi anodou a katodou. Katoda je většinou z fosforečnanu železa, stabilního materiálu při reakci s lithiem, který má vysokou kapacitu pro uložení energie. Ale není to příliš dobrý vodič.

Pohyb iontů přes katodu je tak relativně pomalý, což snižuje efektivitu baterií při uvolňování energie. Ionty a elektrony se mohou pohybovat přes malé částice rychleji. Jenže mechanické vytváření nanostruktury by bylo velmi nákladné a komplikované. Takže to "oddřou" viry, které vytvoří prostřednictvím genové manipulace strukturu v miliardtinách metru.

Virus

(latinsky zlá síla) je nebuněčný organismus. Nejprimitivnější viry obsahují pouze svoji genetickou informaci ve formě DNA nebo RNA a několik málo proteinů tvořících virový obal. Složitější viry mohou obsahovat až dvě obalové membrány a enzymy.

Viry nejsou schopny se bez hostitelské buňky reprodukovat. Buňka slouží jako biologická továrna a sklad náhradních dílů potřebných pro vznik nových virů.

Vědci z MIT nyní chtějí prozkoumat i využívání jiných prvků a materiálů, které by mohly být ještě účinější. Navíc bude potřeba ověřit, jak mohou virové katody a anody obstát při mnohačetném dobíjení - tedy jakou mohou mít takové baterie životnost.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám