„Je pravda, že jsem brala spoustu let antidepresiva. Lékaři se mi snažili pomoct, to není nic proti nim, ale v podstatě jsem brala tyto léky úplně zbytečně. Nakonec se ukázalo, že depresemi netrpím, ale že jde o stavy přepracovanosti,“ tvrdila Bartošová.

K těmto stavům ji prý dohnala touha po dokonalosti a perfekcionismus. „Každý se musí někdy zastavit a začít nad sebou přemýšlet. Já jsem kdysi chtěla, aby bylo všechno perfektní. Abych byla perfektní máma, stoprocentní v práci, aby všichni kolem mě byli spokojeni. Ale to nejde zvládnout. Přecenila jsem své síly,“ svěřila se s důvody, které vedly k jejímu zhroucení.

V době, kdy se vrátila z léčebny, přišla o svého syna Artura, kterého soud svěřil do péče otce Ladislava Štaidla. „Je to přechodné období, které se momentálně řeší. Já chci především chránit Artura, a proto o tom nebudu mluvit,“ nechtěla se k této záležitosti Bartošová příliš vyjadřovat.