„Mohli jsme jen zatajit dech a držet palce,“ komentoval průlet John Spencer z astronomického pracoviště univerzity v Boulderu v Coloradu.

Snímky z bezprostřední blízkosti, které mají odhalit charakter vulkánů, stejně jako údaje o chemických vlastnostech vyvržených plynů, na Zemi teprve dorazí. Při předchozích průletech zatím tříleté americko-evropské mise Cassini-Huygens k Saturnu, jeho měsícům a prstencům se prokázalo, že ledovou krustu Enceladu prorážejí rychlostí téměř 1300 km/k výrony vodní páry, plynů a drobného ledu, dosahující výšky stovek kilometrů.

Výrony plynů a ledových částic nad jižním pólem Enceladu na nedatovaném snímku..: Výrony plynů a ledových částic nad jižním pólem Enceladu na nedatovaném snímku.foto: ČTK/AP/Archiv

Trasa přiblížení měla lomený tvar - Cassini se ve výšce asi 850 km „zhoupnul“ gravitací a nasměroval na kurs blízký tečně. Prolétal tak stále hustšími vrstvami atmosféry měsíce, který nakonec minul ve vzdálenosti 50 kilometrů.

Trasa byla vypočítána tak, aby k přiblížení došlo nad jižními polárními oblastmi, které podle dřívějších snímků vykazovaly největší hustotu výronů. Senzory na Cassini tak mají ideální šanci zaznamenat koncentrace, chemické složení, fyzikální a další vlastnosti vyvrhovaného materiálu.

Na Enceladu nejde o sopky, které by se podobaly pozemským, spíše o gejzíry. Měsíc je pokryt zřejmě souvislou vrstvou ledu, která ale vykazuje známky geologicky aktivních procesů blíže ke středu měsíce.

Astronomové soudí, že pod ledem je kapalná voda, zahřívaná zdola nebo udržovaná v kapalném stavu díky přítomnosti některých látek, například amoniaku, a podléhající gravitačnímu působení mateřské planety. Ledová krusta je totiž zjizvena stopami, odpovídajícími slapové činnosti (příliv a odliv).

Fotografie domnělých slapových útvarů na ledové pokrývce Enceladu, objevených sondou Cassini v roce 2005 z výšky 300 km..: Fotografie domnělých slapových útvarů na ledové pokrývce Enceladu, objevených sondou Cassini v roce 2005 z výšky 300 km.foto: ČTK/AP/NASA/JPL

Vědce především zajímá, jestli v oblacích nad gejzíry je zastoupen čpavek. Přítomnost vody v tekutém stavu, stabilního tepelného zdroje a organických materiálů je totiž pokládána za základní podmínku pro možný vznik primitivních forem života.