"Provrtala se mi kůží a zmizela mi v hlavě," vypráví Wegnerová. "Bolelo to k zbláznění," vzpomíná na svůj úraz.

Medicína si s ním tehdy nedokázala poradit, a tak jeho následky nesla více než půl století. Trpěla častými bolestmi hlavy a krvácením z nosu.

V pátek se ale Hansovi Behrbohmovi, specialistovi na ušní-krční-nosní z jedné berlínské kliniky za použití moderních metod podařilo lokalizovat, kde v hlavě se tužka nachází. Mohl tak určit rizika, která operace s sebou nesla.

Operatér zákrok označil za obtížný, protože jak Wegnerová rostla, tužka se jí v hlavě posouvala. "Šlo o něco zcela unikátního, protože úraz byl tak starý," řekl Behrbohm, který lidem z mozku již odstraňoval kulky či sklo po autonehodě.

Nicméně dvoucentimetrový kus tužky Wegnerové v mozku zůstal. Podle Behrbohma je neškodný. Byl obrostlý nervy a krevními buňkami a odstranit ho by bylo pro pacientku nebezpečné.

Behrbohm tvrdí, že pacientka by nyní již neměla trpět svými dlouholetými obtížemi a měl by se jí také vrátit čich.