Chtěli se na vlastní oči přesvědčit, že sníh, který tady v polovině července v propadlině hluboké 15 metrů obvykle vždy ještě je, letos v létě už nenávratně zmizel.

"Po sněhu a ledu ani památky, ale zima je tu stejně pořádná," konstatovali na dně úzké skalní průrvy při pohledu na kamenné bloky, z níž se vydatně pářilo, turisté z Prahy. "Sestoupit sem dolů však stálo za tu námahu. Koupaliště tak romantické určitě není," libovali si pochodníci.

"Letos byla teplá zima. Sněhu napadlo málo, teď jsou vedra, a Ledová jáma má zkrátka smůlu," usmívala se Vlasta Dáňová z radnice v Horní Blatné, pro kterou jsou vysoké teploty, které nyní panují v Krušných horách, velkým překvapením.

Propadlina na Blatenském vrchu byla vytvořena hlubinnou těžbou cínové rudy. Na dně průrvy s nepatrným oběhem vzduchu se proto vytváří tzv. jeskynní led.

Sníh se z jam i krade

Vloni se toto místo dokonce stalo neobvyklým cílem zlodějů. Němečtí turisté zde kradli sníh kvůli soutěži saského rádia, protože měli za úkol v parném létě postavit sněhuláka. Staré zprávy zaznamenaly, že zde bylo vytěženo šest fůr ledu pro ošetření vojáků raněných za Bitvy národů u Lipska v roce 1813.

Přírodní památky Ledová jáma a sousedící Vlčí jáma, která je dlouhá 200 metrů a široká 14 metrů, vznikly zásahem lidských rukou. V dolech v úbočí Blatenského vrchu se těžíval cín a jeho ložiska sahala až těsně k zemskému povrchu. Tenké důlní stropy se časem zřítily, a tak vznikly jámy, z nichž nejhlubší sahá až do hloubky 25 metrů. Díky stálým nízkým teplotám se v jejich útrobách drží dlouhou dobu led.

V současnosti se o Ledovou jámu starají hlavně karlovarští ochránci přírody.