Toto monstrum sice nedisponovalo zuby v pravém slova smyslu, zato používalo jakési dlouhé kostěné tesáky či výčnělky vycházející z čelistí, aby lapilo a roztrhalo téměř jakéhokoliv tvora, který se nešťastnou náhodou ocitl v jeho dostatečné blízkosti.

Vědci z Fieldova muzea a univerzity v americkém Chicagu se rozhodli otestovat dunkleosteovu pověst majitele nejmocnějších čelistí, jaké se kdy na planetě vyskytly. Vytvořili proto biomechanický model simulující jeho tesáky, vybavené silou 5000 kilogramů.

Kostěné výčnělky v tlamě, které byly téměř jistě potažené sklovinou jako zuby, soustředily sílu kousnutí do malé oblasti na špičce ohromující silou 36 000 kilogramů na čtvereční palec (6,5 centimetrů čtverečních).

Stisk jako tyranosaurus rex

Tato skutečnost dělá podle vědců z dunkleostea z řádu Arthrodira (kloubnatci) chroustajícího rybího šampióna všech dob. "Možná jedině velký bílý žralok je schopen hryznout přibližně alespoň poloviční silou," upozornil jeden z autorů studie Mark Westneat, kurátor rybího oddělení ve Fieldově muzeu.

"Ve schopnosti vyvinout nejmocnější skus se řadí po bok velkých krokodýlů a aligátorů a velkých dinosaurů jako byl Tyranosaurus rex," dodal.

Badatelé zjistili, že tato ryba byla rovněž schopná tlamu velmi rychle otevřít - přibližně za padesátinu vteřiny, což způsobilo sací sílu, která přitáhla kořist do rozvírající se tlamy. Je to velmi vzácný jev, kdy je ryba vybavena schopností nejen mocného, ale současně i rychlého hryznutí.

Dunkleostus se na Zemi objevil asi 175 miliónů let předtím, než se po ní začali prohánět dinosauři. A byl jedním z prvních očelistěných obratlovců. Pocházel ze skupiny ryb rodu Placodermae, které měly velký kostěný pancíř na hlavě a krku.

Dunkleostus se živil i žraloky 

Dominantní predátor sežral všechno, co chtěl. Jeho jídelníček obsahoval hlavonožce amonity se silnými skořápkami a mnoha chapadly, ale i jiné "obrněné" ryby. A pravděpodobně se živil i primitivními druhy žraloků. Žraloci skutečně dosáhli velké velikosti a různorodosti až poté, co dunkleosteus a jemu podobní z nejasných příčin z moří vymizeli.

"Dunkleosteus byl schopen pozřít cokoliv, co se objevilo v jejich okolí," upozornil Philip Anderson z chicagské univerzity, který vedl výzkum.