Článek
"Někomu jsem přidal tři tisíce, někomu nic," řekl ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Více peněz dostanou obvykle ti pedagogové, kteří si doplňují vzdělání, vytvářejí vzdělávací projekty a hlavně pomáhají s realizací školské reformy. Většina škol si proto stanovila kritéria pro hodnocení učitelské práce.
Růžička zároveň odhadl, že průměrně bude teď moci přidat každému kantorovi asi 1000 korun měsíčně. Někteří ředitelé však nepřidávají každý měsíc, ale třeba formou mimořádných odměn jednou za půl roku nebo za rok. Loni brali učitelé v průměru přes 23 000, letos by to mělo být kolem 25 500 korun.
Ministr školství Ondřej Liška už dříve řekl, že finance na osobní ohodnocení nejsou dostatečné, v současnosti tvoří asi deset procent učitelského platu, což není dost motivující. Ředitel školy tak nemá moc možností jak přidat dobrým učitelům, o výši platu pořád rozhoduje hlavně délka praxe, ne kvalita výuky. To odrazuje zejména mladé absolventy pedagogických fakult, kteří pak často odcházejí pracovat v jiných oborech.
Na Slovensku jsou dál
Například na Slovensku řeší tuto otázku nový školský zákon, který začne platit od září. Učiteli bude zvyšován plat na základě dosažených atestačních a kvalifikačních zkoušek. Zákon přesně uvádí, o kolik procent se plat navýší po každé zkoušce.
Motivační složka platu je tvořena osobními příplatky, které se udělují za dlouhodobé dobré výsledky, a odměnami, které může ředitel učiteli přiznat za splnění mimořádného úkolu. Podle ředitele Marka Pabjana ze ZŠ v Ostravě-Zábřehu dávají na obě tyto položky zhruba stejně peněz.
Liška vyjednal na letošní rok pro pedagogy navýšení o 4,5 miliardy korun, peníze jsou účelově vázané na netarifní složku platu. Podle výpočtů ministerstva by to mělo znamenat navýšení o 2000 korun měsíčně na hlavu. Školští odboráři odhadují navýšení kolem 1700, chtějí s ministerstvem vyjednávat, aby se část peněz projevila nejen v motivační části výplaty, ale také v tarifní složce platu.