Článek
Podle studie o zaměstnanosti nejsou Romové na trhu práce diskriminováni ani tak kvůli své etnické příslušnosti, jako spíš kvůli všeobecně rozšířenému názoru mezi zaměstnavateli. Panuje totiž přesvědčení, že mají špatnou pracovní morálku a nepracují kvalitně.
Míru nezaměstnanosti Romů odhadují experti na 70 procent, přitom v ČR v listopadu činila 7,3 procenta. "Situace je výrazně horší, než se předpokládalo. V případě Romů ve vyloučených lokalitách je míra odhadována dokonce na 90 až 100 procent," uvádí zpráva. Vládní koncepce integrace přitom počítala s maximálně padesáti procenty.
Romové bývají bez práce i několik let. "Častá je situace, že jsou takto dlouhodobě nezaměstnaní všichni dospělí členové domácnosti," uvádí zpráva. Rodiny jsou pak závislé na sociálních dávkách. Odborníci upozorňují na to, že v takovém prostředí vyrůstá další romská generace. Tyto děti nikdy neviděly své rodiče pracovat a studovat, znají jen život ze státní podpory. Považují ho za normální.
Za nezaměstnaností Romů vidí zpráva Raxen malou kvalifikaci, špatný zdravotní stav, nižší schopnost jednat s okolím i "demotivující sociální systém". Roli hraje i neochota zaměstnavatelů romské pracovníky přijímat.
Přitom právě zaměstnanost je podle nedávné analýzy podmínkou pro integraci Romů do české společnosti. K jejímu zvýšení je nutné i vyšší vzdělání. Podle zprávy Raxen ale ve školství dál přetrvává "segregace Romů". Romské děti často končívaly rovnou ve zvláštních školách, které nyní nahradily školy speciální. Zpráva uvádí, že změna typu školy byla zřejmě jen formální. Romští školáci totiž nyní navštěvují speciální školy. Romské organizace to kritizují. Podle nich se tak romským dětem uzavírá cesta k vyššímu vzdělání.
Ochranu před diskriminací měl zajistit antidiskriminační zákon. Česko ho mělo přijmout už při svém vstupu do EU. Stále ho však nemá. Naposledy o normě sněmovna jednala v květnu, kdy nepřehlasovala senátní veto. Zákon tak čeká celý legislativní proces od počátku.