Od manažerů se žádá empatie a kreativita

Podle odborníků na lidské zdroje top manažerům nesmí chybět schopnost motivovat a podporovat jejich pracovní tým. Direktivní styl řízení lidí tak nahrazuje otevřená komunikace a spolupráce, takzvaný situační styl řízení.

Více než na vzdělání se v současnosti personalisté u top manažerů zaměřují na zkušenosti a znalosti z daného oboru, individuální manažerské schopnosti a především osobnostní předpoklady člověka pro výkon dané pozice.

„U výběru vhodných kandidátů jsou vyžadovány manažerské kompetence, a to zejména orientace na výkon a schopnost motivovat, rozvíjet a podporovat podřízené,“ uvedla Jindřiška Karásková, jednatelka personální agentury Specialist Service, která se zabývá náborem manažerů.

Zdůrazňování schopnosti komunikovat a motivovat ale podle Karáskové neznamená podcenění odborné přípravy manažerů. Při jejich výběru zůstává vysokoškolské vzdělání důležitým kritériem hodnocení.

„U top manažerských pozic je vždy velkou výhodou vysokoškolské vzdělání, ať už bakalářské, nebo magisterské. Obor studia přitom není klíčový,“ vysvětluje Andrea Novotná, HR manažerka společnosti Webnode.cz s tím, že u ostatních typů pozic je vysokoškolské vzdělání spíše výhodou.

„Přestože jedním z kritérií při náboru do manažerských pozic bývá požadavek vysokoškolského vzdělání, v některých případech doporučíme i kandidáta s nižším než požadovaným vzděláním. To ovšem za předpokladu, že splňuje ostatní kritéria a požadované vzdělání vyváží svými znalostmi a praxí,“ upřesnila Helena Mikulínová, ředitelka personální agentury Callis Inter, která se specializuje na nábor vrcholových a středních manažerských pozic.

Ačkoli se Česká republika v současnosti řadí mezi evropské země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let, v posledních letech tento podíl výrazně vzrostl. Lidé si totiž začínají uvědomovat, že vyšší vzdělání jim zabezpečí lepší uplatnění na pracovním trhu a může také ovlivnit výši platu. To platí i v případě top manažerských pozic.

„Manažeři si většinou nepotřebují zvýšit klasické vysokoškolské vzdělání, většina z nich si proto v rámci profesně vzdělávacího studia MBA rozvíjí manažerské dovednosti, jako je vedení lidí či týmová spolupráce. Ze statistik navíc vyplývá, že po absolvování studia si téměř polovina manažerů polepší o jeden stupeň ve firemní hierarchii a rovněž v platovém ohodnocení,“ vysvětluje Ivo Ducheček, ředitel Business Institutu, který nabízí studium MBA.

Preference zaměstnavatelů týkající se manažerských pracovních pozic se podle odborníků v poslední době značně proměnily. „Společnosti nyní požadují hlavně erudované kandidáty, tedy kandidáty zkušené a vzdělané, bez ohledu na věk. Jedná se především o technicky zaměřené manažerské profese,“ zdůrazňuje Mikulínová.

„Další požadovanou manažerskou kompetencí je jazyková vybavenost – především angličtina na komunikativní úrovni, případně znalost dalšího světového jazyka. Kromě toho musí být manažeři kreativní, empatičtí a musí zvládat takzvaný multitasking, tedy vykonávat současně různé typy činností,“ uzavřela Andrea Novotná.