Experti na bezpečnost a ochranu zdraví připomínají, že přístup firem k prevenci nemocí a úrazů má za současného nedostatku lidí na trhu práce citelný vliv na schopnost podniků udržet si či oslovit kvalifikované pracovníky.

ČTĚTE TAKÉ:
Část pracovních úrazů je fingovaná

Odstranit nežádoucí vibrace

Nejčastější nemocí z povolání je v Česku syndrom karpálního tunelu plynoucí z přetěžování horních končetin námahou a vibracemi (39 procent).

„Před čtyřmi dekádami by byla typickým pacientem dojička krav či šička, v dnešní době jsou to například operátoři výroby, pracovníci montážních linek zejména v automobilovém průmyslu, kteří zapojují do práce hlavně horní končetiny a jednostranně přetěžují malé svalové skupiny. Důležitá je proto technická prevence a odstraňování zdravotních rizik,“ upozornila lékařka Daniela Pelclová z pražské Kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

O důležitosti prevence je přesvědčen i Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se věnuje poradenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. „Chtějí-li firmy odstranit například nežádoucí vliv vibrací při práci s bruskami, vrtačkami a dalšími nástroji, měly by zaměstnance vybavit odpovídajícími ochrannými prostředky, například antivibračními rukavicemi,“ uvedl.

Druhým nejčastějším problémem jsou infekční, kožní a respirační nemoci, každá s takřka shodným podílem kolem 12 procent.

„Nejčastější příčinou kožních chorob je podceňování takzvaných mírných chemických rizik, třeba styku pokožky s oleji, které jsou zrádné, protože nepůsobí bolest a rizika nemusejí být na první pohled patrná. V budoucnu však mohou přinést následky v podobě trvalých či těžko léčitelných nemocí,“ poznamenal odborník.

Miliardové ztráty

Ztráty, jež firmám způsobují pracovní úrazy a nemoci z povolání, které jsou hrazeny z prostředků zaměstnavatelů, dosahují ročně deseti miliard korun. V ČR je podle odborníků velký prostor pro zlepšení současného stavu. Důslednější využívání ochranných prostředků může přinést firmám značné finanční úspory.

„Dobře zvládnutý systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se navíc stává v soukromém sektoru zajímavou konkurenční výhodou,“ zdůraznil Winkler.

Firmy by si rovněž měly hlídat nemocnost svých lidí. „Nelze jednoznačně říci, z čeho jaká nemoc pramení a čím je její vznik ovlivněn. Snažíme se proto působit zejména na osobní zodpovědnost každého zaměstnance za sebe i za jeho okolí,“ poukázala nedávno Martina Kemrová z T-Mobilu na skutečnost, že řada pracovníků chodí do práce i během nachlazení a chřipky. [celá zpráva]