Podle portálu Nomadlist.com, který komunitu digitálních nomádů sdružuje, jsou aktuálně mezinárodně nejoblíbenějšími destinacemi Bangkok, Barcelona, Čiang Mai, Budapešť a Kuala Lumpur. O rozšíření digitálního nomádství se postarali zejména IT specialisté.

„Jedná se hlavně o pozice, které tuto formu práce umožňují, například programátorské práce a vše kolem webu, UX, designu a grafiky, kódování a celá oblast internetového marketingu,“ upřesňuje Jan Silber, jeden ze zakladatelů IT portálu Jobstack.it.

Příležitost získat odborníky

Může se zdát, že tento styl práce je určen zejména pro osoby na volné noze, pravda však je, že na cestách je i nemálo zaměstnanců. A co na to zaměstnavatelé?

Co žádnému nomádovi nesmí chybět, je znalost cizích jazyků, především angličtiny.

„Lepší podporu většinou nabízejí menší nebo moderní firmy, které naplno dokážou využít výhod tohoto modelu spolupráce. Záleží na tom, zda je firma obecně schopná spolupracovat s digitálními nomády. Nicméně tento trend bude pokračovat a firmy by ho měly vnímat jako příležitost, jak získat potřebné IT odborníky,“ vysvětluje Silber.

Styly nomádství jsou různé. Ti nejzapálenější tráví na cestách opravdu 12 měsíců v roce. Jiní jsou zase spíš příležitostnými nomády a do zahraničí vycestují třeba jen na léto či jiné roční období.

Závislost na technologiích

Co ovšem žádnému nomádovi nesmí chybět, je znalost cizích jazyků, především angličtiny. Kromě ní se vždy vyplatí naučit i pár základních frází místního jazyka.

Nomádi ke své práci potřebují hlavně internet, na technologiích jsou zkrátka závislí. Mnohdy se tak výsledky jejich práce odvíjejí od toho, zda měli možnost připojit se k wi-fi či jestli mají dostatečně nabitou baterii v notebooku. S tím je potřeba počítat a mít vždy nějakou zálohu pro krizová řešení.

Pro svou práci nomádi využívají také různé aplikace a programy, které jim život na cestách zpříjemňují. Asi nejdůležitější je Skype, díky němuž mohou být v kontaktu nejen s klienty či zaměstnavateli, ale také se svou rodinou a blízkými. Velmi využívané jsou i různé srovnávače letenek, portály pro sdílené bydlení jako Airbnb nebo Couchsurfing a další.

Stinné stránky nomádství

Kouzlo digitálního nomádství je ale také v umění se z internetu v pravou chvíli odpojit, užívat si života a čerpat atmosféru místa, kde se zrovna nacházíte.

Jako všechno lákavé, i digitální nomádství má své stinné stránky. Jednou z nich je třeba práce o samotě.

„Na práci o samotě je velmi důležitá sebekázeň a dobrá organizace času. Je potřeba udržovat si motivaci a zároveň se nestresovat, aby člověk nevyhořel. Také je fajn, když si najdete nějaké ‚druhé oči‘ – ideálně třeba dva lidi, kteří vám poskytují konzultaci nebo supervizi vykonané práce. Se současnými technickými možnostmi to může být klidně i někdo z domovské země,“ připomíná Olga Medlíková, lektorka a autorka e-booků, publikací a článků.

Dalším problémem může být i časté střídání míst. Změna může někdy „nakopnout“ kreativitu, jindy zase výrazně zkomplikovat soustředění na práci. Roli hraje podle Medlíkové i to, jak vypadá konkrétní pracovní prostředí (hluk, pachy, teplo, prašnost atd.), a samozřejmě množství lidí, kteří se v něm pohybují.

Adaptace na změny

Časté střídání míst s sebou nese nutnost rychlé adaptace na změny. Nomádi si na nová místa musí rychle zvykat, často třeba proto, že kvůli vízové povinnosti nemohou zůstat na jednom místě delší dobu.

Legislativa totiž pojem digitálního nomádství nezná, takže většina nomádů žije s časově omezenými turistickými vízy a musejí se mít na pozoru, aby se nedostali do křížku s místní legislativou upravující práci cizinců. Zkrátka jde o profesi, která poněkud předběhla svou dobu.