České rodiny mají na evropské poměry nadstandardní podmínky rodičovské dovolené. Její tuzemská tříletá zákonná doba patří k nejdelším na světě. Jak vlastně ale chtějí české matky dobu s dětmi strávit a jak si představují následný návrat do práce?

Mateřská dovolená trvá prvních 28 týdnů, v případě narození více dětí 37 týdnů. Během této doby dostává matka peněžitou pomoc v mateřství (PPM), která se vyplácí z nemocenského pojištění a činí 70 procent denního vyměřovacího základu. Dávku může začít pobírat maximálně 6–8 týdnů před plánovaným porodem – od té doby mateřská začíná.
Od narození dítěte, pokud matka nepobírá PPM, či po skončení výplaty PPM poskytuje stát rodičům rodičovský příspěvek. V té době jsou na navazující rodičovské dovolené – žena či muž. Ta je standardně do tří let věku dítěte. V případě narození druhého dítěte nárok trvá. Žena tak může plynule navázat další mateřskou i rodičovskou. U dvou dětí se doba může protáhnout na šest let.

Jak ukázal průzkum, ve kterém navíc neodpovídaly maminky pracující ve společnosti ExxonMobil, ženy by se rády vracely do práce dříve. Přes 26 procent maminek si přeje nastoupit do práce do dvou let věku dítěte. Naopak 13 procent žen by se nejraději věnovalo jen výchově dětí. Podstatným zjištěním však je, že polovina všech dotázaných preferuje po návratu do práce poloviční úvazek – a nejlépe s možností vykonávat alespoň část činností z domova.

Co by přesvědčilo rodiče k návratu do práce? „Není to vyšší plat ani nástupní bonus či flexibilní pracovní doba. Jednoznačně vítězí možnost práce z domova, která je nejdůležitější. Na druhém místě pak péče o děti zajištěná zaměstnavatelem,“ uvedla Dagmar Císařovská, vedoucí komunikace ExxonMobil v ČR.

Nedostatečná nabídka zkrácených úvazků

„Zhruba polovina maminek, které u nás pracují, jsou Češky. Zaujal nás rozdíl v návratu z rodičovské do práce v ČR a v zahraničí. Tuzemská zákonná doba tří let rodičovské je pro Francouzky a Nizozemky nepředstavitelná. České matky se tak v naší firmě mohou učit od zahraničních – a naopak. Snažíme se o mix českých a cizích kulturních zvyků,“ vysvětlila pro Novinky Císařovská.

Většina by se vrátila do zaměstnání dříve, kdyby mohly pracovat z domova – jenže logicky ne všude to je možné. Mnohé pozice tomu přímo odporují. Pracovat z domova může podle posledního průzkumu Jobsindex společnosti LMC 20 procent lidí a poloviční úvazky jsou stále jen raritou. Podle údajů Eurostatu činí kolem pěti procent.

„To, jak personalisté vnímají kandidáty v závislosti na mezeře v životopisu, je různé. První rok je vše v naprostém pořádku, po dvou letech už mohou přicházet pochybnosti. O lidech, kteří mimo zaměstnání stráví pět a více let, už panují vyloženě předsudky. Povětšinou jsou odmítáni,“ upozornil analytik LMC Tomáš Dombrovský.

Proč tedy české ženy nenastupují do práce dříve, i když chtějí? Na 28 procent z nich nemá kam své dítě umístit nebo nemá jinou možnost hlídání, 18 procent nemá prostředky na zaplacení hlídání. Maminky si stěžují i na problém s nalezením adekvátní práce (11 procent), dále jim zaměstnavatel nenabídl vhodné podmínky (devět procent), případně jim vadí nedostatek flexibility (osm procent).

Co matkám brání vrátit se do práce tehdy, kdy by si přály:
Manžel nechce/nechtěl, abych do práce nastoupila3 %
Nemám/neměla jsem kam umístit dítě (hlídání, jesle, školka)28 %
Nemám finanční prostředky na zajištění hlídání dítěte18 %
Nemohu najít adekvátní práci11 %
Zaměstnavatel mi nenabízí adekvátní podmínky9 %
Zaměstnavatel mi nedává dostatek flexibility8 %
Nemám dostatečnou podporu6 %
Nepřemýšlela jsem o tom, změnu nehledám17 %

Více než polovina (53 procent) přiznala, že se nevrátí nebo už nevrátila k původnímu zaměstnavateli, často jsou ženy nuceny i samy začít podnikat. Problém ohledně návratu na původní pozici či vůbec do původní firmy vnímá Císařovská hlavně jako chybu v komunikaci a v nedostatečné vůli vytvořit flexibilní podmínky ze strany zaměstnavatelů.

Řešením podle ní mohou být částečné úvazky. Jsou vhodné pro postupný a tím pádem i docela brzký návrat.

„Důležité je z pracovních návyků příliš nevypadnout. Práce z domova samozřejmě nejde všude, ale je možné se požadavkům maminek ze strany firem nějak přizpůsobit,“ je přesvědčena Císařovská.

Školka dle vlastního výběru a rodinný poradce

Podpora rodičů je ve společnosti ExxonMobil součástí firemních benefitů. Více než polovina zaměstnanců pražské pobočky jsou rodiče, z oněch 610 pracovníků aktuálně čerpá rodičovskou 227 lidí.

Před sedmi lety byla první firmou v ČR s registrovanou firemní školkou. Vznikla v reakci na průzkum mezi rodiči vracejícími se z rodičovské. Po sedmi letech se ukázalo, že firemní školka už neuspokojuje současné potřeby zaměstnanců. Vítězí flexibilita a svoboda rozhodnout se pro školku, která vyhovuje rodičům i dítěti.

„Rodiče i nadále dostanou finanční podporu, školku si však už mohou vybrat dle svého uvážení, například v místě svého bydliště,“ poznamenala Císařovská, která stála u zrodu projektu firemní školky.

Hlavní změnou je zavedení pozice rodinného poradce, který bude průvodcem zaměstnanců v různých situacích týkajících se rodinného života. „Polovina našich rodičů jsou cizinci. Neznají český vzdělávací a právní systém, ani povinnosti, které z něj vyplývají. Mohu jim pomoci jednat s úřady, s hledáním dětského lékaře či jiných odborníků,“ řekla nová poradkyně Silvia Čebeková.

V této podobě pozice funguje zhruba dva měsíce. V předešlých osmi letech se společnost zaměřovala pouze na management návratu z rodičovské. Nyní se obsah rozšiřuje na individuální poradenství pro nejrůznější situace v rodině.

Poradce má navíc dle Císařovské s maminkou již rok dopředu řešit otázky, jaké by to bylo, kdyby se chtěla vrátit do práce, jak se postarat o dítě, jak mu vybrat vhodnou školku nebo jesle. „Může se tak lépe připravit,“ podotkla pro Novinky.