„Kromě přetahování zaměstnanců od konkurence je získávání nových zaměstnanců ze zahraničí jedinou alternativou, jak zaplnit otevřená pracovní místa a nepřijít tak o zakázky, které se bez náboru nových lidí nedají zvládnout,“ uvedl Martin Ježek z personální agentury Grafton Recruitment.

Od dělnických až po vysoce kvalifikované pozice

Podle Českého statistického úřadu pochází nejvíce zaměstnaných cizinců ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Polska, Rumunska, Bulharska, Ruska, NěmeckaMaďarska. Úplně nejvíce jich je ze Slovenska a Ukrajiny, právě Slováci patří k nejoblíbenějším zahraničním uchazečům o práci. [celá zpráva]

Cizinci obsazují pestrou škálu pozic – od dělnických profesí ve zpracovatelském průmyslu přes stavebnictví, maloobchod, sdílené podnikové služby až po vysoce kvalifikované pozice ve vývoji a výzkumu či v oboru informačních technologií.

„Velký zájem cizinců o práci je především proto, že si zde mohou vydělat hezké peníze a zároveň nemusí platit vysoké poplatky za bydlení či stravu. Oproti jiným zemím je ČR zlatou střední cestou, která se cizincům vyplatí,“ vysvětlila Martina Látalová z personální agentury Advantage Consulting.

Pracovní povolení

Zaměstnávání cizinců však přináší manažerům firem mnohá úskalí. Proces náboru a výběru je náročnější, rovněž je třeba zvládnout dodatečnou administrativu v souvislosti se získáním pracovních povolení či víz u cizinců ze zemí mimo EU, což s sebou nese dodatečné náklady.

„Nelze tedy tvrdit, že cizinci jsou levnější než čeští zaměstnanci. Zaměstnavatelé navíc ze zákona musejí za stejnou práci vyplatit stejnou mzdu bez ohledu na státní příslušnost zaměstnance, takže nemohou na mzdách ušetřit,“ připomněl Ježek a dodává, že firmy se dnes v mnoha oborech musejí na zahraniční pracovníky orientovat, aby jimi vyvážily nedostatek volných lidí v ČR.

Velké šance zaměstnavatelům podle něj poskytuje nedávno přijatá úprava zákona o zaměstnanosti, která umožňuje pracovním agenturám, aby k výkonu práce mohli být dočasně přidělováni i cizinci ze zemí mimo EU, kteří jsou držiteli zaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k zaměstnání.

Tato novela tak podle Ježka otevírá prostor pro legální zaměstnávání Ukrajinců skrze české pracovní agentury.