Článek
V Česku se ročně eviduje okolo 2,5 miliónu případů pracovní neschopnosti kvůli nemoci. Přitom až 80 procentům z nich je možné předcházet prevencí a zajištěním kvalitních podmínek pro práci. Na nezbytnost podpory a ochrany zdraví poukazuje celá řada odborníků.
Dle aktuálních dat trpí až 57 procent dospělé populace nadváhou. Nádorová onemocnění ročně stoupají o šest procent, roste také počet lidí trpících cukrovkou druhého typu. Zdraví člověka přitom ovlivňuje genetika jen z 20 procent, životní styl až z 50 procent.
„Celková ztráta na HDP v důsledku léčebních výdajů ročně činí téměř 150 miliard korun. V zájmu zaměstnavatelů je proto udržovat zaměstnance zdravé, což přispívá ke stabilitě i prosperitě firmy,“ řekla k tomu Yvona Hartlová, ředitelka iniciativy Firma pro zdraví.
Podpora zdraví, součást firemní kultury
Ačkoli je podle vedoucí kanceláře Světové zdravotnické organizace v ČR Aleny Šteflové obecná informovanost lidí o svém zdraví relativně vysoká, v oblasti podpory zdraví pokulháváme.
Postupně se však cestou podpory prevence a zdravého životního stylu začínají vydávat první firmy, které toto poslání považují za součást své firemní kultury. Pozitivně se tak snaží vést zaměstnance k včasné prevenci, změně stravovacích návyků či vyšší pohybové aktivitě.
Právě těm uděluje Firma pro zdraví každoročně titul, který slouží jako inspirace pro další podniky. V letošním roce jej dostaly programy poskytovatele zásilkových služeb DPD, zaměřené na prevenci nádorových onemocnění a cukrovky, a také aktivity společnosti Eaton EEIC, směřující k podpoře zdravého životního stylu.
Kvalita kanceláří
Kvalitní prostředí je dalším z požadavků na vytvoření vhodných podmínek pro práci. Zaměstnavatelé by při zařizování kanceláří měli klást důraz hlavně na správné koncepční řešení prostor z hlediska ergonomie, akustiky, větrání, rovněž tepelných a světelných podmínek.
„Nesprávně řešené prostory kanceláří představují zásadní problém, se kterým se jako garant Zdravé kanceláře soutěže CBRE Zasedačka roku každoročně setkáváme. Nedostatečná pozornost věnovaná této oblasti může vést k únavě, bolestem pohybového aparátu, neschopnosti soustředit se nebo ke hromadění stresu,“ uvedla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Světlo i kvalita ovzduší
Kvalita vnitřního prostředí a výkon pracovníků v první řadě souvisí s vhodnými světelnými podmínkami a množstvím denního světla v místnosti. Nedostatek přirozeného světla má zásadní vliv na lidský organismus a ovlivňuje duševní i tělesné zdraví.
Denní světlo pronikající okny by mělo být doplněné vhodným výběrem svítidel s možností regulovat jejich intenzitu. Podle potřeby by mělo být možné nastavit i teplotu v místnosti.
Zajištěn by měl být i dostatečný přísun čerstvého vzduchu, aby v kancelářích nedocházelo k hromadění škodlivého oxidu uhličitého.
„Kvalita vzduchu je zásadním faktorem zdravého vnitřního prostředí. Při nadměrné koncentraci CO2 klesá komunikační a pracovní aktivita zaměstnanců. Studie Světové rady pro šetrné budovy uvádí až 10procentní pokles produktivity v důsledku nízké kvality vnitřního ovzduší. Řešením jsou vzduchotechnické technologie, které měří množství oxidu uhličitého a automaticky začnou vyměňovat vzduch v okamžiku, kdy koncentrace CO2 stoupá,“ vysvětlil Tomáš Andrejsek, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy a jednatel společnosti ELAN Interior.
Důležitá je i ergonomie pracovního místa
Uživatelský komfort pracovního prostředí ovlivňuje i správné ergonomické a akustické řešení. Důležitá je nejen variabilita pracovního místa, ale i prostorové členění místností a vzdálenosti mezi nimi.
„Výrazná míra hluku vede k rozptylování pozornosti, je tak hlavním důvodem neschopnosti se soustředit na úkoly. Dobré akustické podmínky přitom mohou zlepšit motivaci zaměstnanců ve vztahu k úkolu o 66 procent. Pomoci mohou akustické obklady či nástěnné panely. Vždy je však potřeba hledat nejvhodnější řešení šité přímo na míru dané místnosti,“ podotkl Jiří Strnad, developer konceptů pro kanceláře a školy společnosti Saint-Gobain Ecophon.
„Pokud jde o ergonomii, až 25 procent tzv. sick days vzniká v důsledku onemocnění pohybového aparátu, z nichž 20 procent způsobuje špatná ergonomie pracovního místa,“ uzavřel Andrejsek.
