„Ano, není to úplně tradiční, ale kdo může říct, že jezdí do práce lanovkou?“ směje se Petr Šmaus, jehož společnost provozuje hotel a restauraci na Ještědu. „V létě pak jezdí zaměstnanci a brigádníci z práce dolů na koloběžce, kterou jim půjčíme,“ dodal Šmaus.

Poměrně zajímavý způsob „dopravy“ do zaměstnání měl svého času i skladník děčínské firmy Bohemia Cargo. Bydlel na druhé straně řeky Labe, a tak občas do práce přeplaval.

Jak ale říká Jiří Šindelář, obchodní ředitel této společnosti, většinou se dojíždění u svých zaměstnanců sami brání.

„Svým způsobem jsou podle nás tímto dojížděním limitováni a přizpůsobují tomu své pracovní povinnosti. Nechceme, aby naši lidé v práci bydleli, ani nechceme, aby hodinu dojížděli,“ uvedl.

Čas i peníze šetří prý i František Hadrava ze Zdíkova na Prachaticku, jenž do práce létá letadlem vlastní výroby. Ultralehký stroj vyrobený téměř celý ze dřeva ho přišel na necelých sto tisíc korun, čtrnáctiminutová jízda autem do zaměstnání se díky tomu o pár minut zkrátí a vyjde na méně peněz, než kdyby jeho majitel cestoval v autě jako spolujezdec.

S letadlem Hadrava nejdřív dosedne na louku u své práce, pak ho odtáhne na místní parkoviště. Zabere čtyři parkovací místa.

Dojíždění je promarněný čas

Že je čas strávený v nějakém dopravním prostředku při cestě do práce promarněný, si podle průzkumu společnosti LMC, který proběhl mezi tisícovkou respondentů v Praze, středních Čechách, v Ostravě a v Brně a blízkém okolí, myslí 55 procent respondentů.

Ušetřený čas by prý věnovali rodině (33 procent dotázaných), téměř třetina by ho prospala, 28 procent by se věnovalo svým zájmům a jen 4,5 procenta by ho využila k práci.

Impulzem k rozhodnutí dojíždět do práce je dostatečné platové ohodnocení, dobrá pracovní pozice a firemní zázemí. „Když jsem pracoval v Brně a s rodinou se přestěhoval do Břeclavi, změnil jsem práci právě kvůli dojíždění. Teď tak trávím denně asi hodinu a půl,“ řekl Martin Horák, vedoucí IT oddělení ve společnosti Blanář Nábytek.

Do Brumovic k tomuto výrobci postelí, jenž zaměstnává asi pět set lidí, dojíždějí zaměstnanci z blízka i daleka.

„Vzdálenost se stále zvětšuje, někteří tráví na cestě až hodinu. Máme ale i jednoho zaměstnance, který svých dvacet kilometrů urazí na kole. Každý den, v zimě, v létě, v jakémkoli počasí. A protože dělá na tři směny, tak i v noci,“ uvedla Alena Jindráková z firmy na jižní Moravě.

Nabízené výhody

Počasí není překážkou ani pro Jiřího Žlábka, jenž jezdí do práce po Hradci Králové i ve dvacetistupňových mrazech na mopedu Stadion z roku 1957. „Z centra do Kuklen to mám tak pět šest kilometrů, je to rychlejší než autobusem či autem,“ řekl.

Společnosti, do nichž musejí zaměstnanci dojíždět, mají pro ně většinou připravenou řadu výhod, které jim práci zpříjemňují.

„Naše firemní školka kopíruje pracovní směnu jednotlivých směn, včetně prázdnin a často i o víkendech. Obědy jsou na víkendové směně zdarma, část surovin je z biofarmy, kterou vlastníme. Získat se dá příspěvek na penzijní připojištění, nejrůznější školení jsou samozřejmostí,“ informovala Jindráková z firmy Blanář Nábytek.

Průzkum webu Práce uvádí, že třetina Čechů není ochotna do práce dojíždět ani se kvůli lepšímu místu stěhovat. Aby se jim zaměstnání vyplatilo, neměly by náklady na dopravu přesáhnout 15 procent rodinného rozpočtu za měsíc.