Mám šestihodinovou pracovní dobu a do práce docházím odpoledne. Můj vedoucí mi k tomu nařídil další dvě až tři hodiny práce, ale ráno. Jsem OZP, proto je pro mě dojíždění do práce dvakrát denně velmi vyčerpávající. Má na to zaměstnavatel právo a za jakých podmínek?

Kratší pracovní doba

Tzv. kratší úvazky pojmenovává zákoník práce jako kratší pracovní dobu. Na rozdíl od plného úvazku nemusí zaměstnanec odpracovat celou stanovenou týdenní pracovní dobu (40; 38,75 nebo 37,5 hodiny), ale za týden odpracuje jen tolik hodin, na kolika se se zaměstnavatelem domluvil.

Zákoník práce stanovuje, že těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

Kratší pracovní dobu nemůže zaměstnavatel zaměstnanci jednostranně nařídit, ale musí si ji s ním sjednat – zaměstnanec musí souhlasit.

Práce nad kratší pracovní dobu

U zaměstnanců, kteří mají se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu, se prací přesčas rozumí až práce přesahující výše zmíněnou stanovenou týdenní pracovní dobu (plný úvazek). Zároveň zákoník práce stanovuje, že těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.

To má svoje odůvodnění zejména ve faktu, že kratší pracovní dobu si obvykle sjednávají lidé, kteří chtějí pracovat jen omezené množství hodin, a ne více.

Práce nad rámec sjednané kratší pracovní doby do rozsahu stanovené pracovní doby (plného úvazku) není v zákoníku práce řešena. Nejedná se však o práci přesčas, takže se na ni nepoužijí pravidla jinak platná pro práci přesčas.

I přesto se dovozuje, že jedno pravidlo se použije, a to právě pravidlo o nemožnosti tuto práci nařídit. Zaměstnavatel proto nemůže po zaměstnanci požadovat, aby konal práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby. Výkon této práce je možný pouze se souhlasem zaměstnance.

Odměňování práce nad kratší pracovní dobu

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví na výkonu práce nad sjednanou kratší pracovní dobu, rozsah práce do standardní pracovní doby (plného úvazku) bude zaměstnanci odměněn běžnou mzdou.

Až kdyby zaměstnanec pracoval nad stanovenou pracovní dobu, bude se jednat o práci přesčas, za kterou zaměstnanci bude náležet mzda a příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno místo příplatku.

Shrnutí případu

Zaměstnavatel vám není oprávněn nařizovat více práce, než na jakém množství jste se dohodli při sjednání kratší pracovní doby. Pokud po vás zaměstnavatel chce, abyste pracoval mimo svých standardních 6 hodin denně, musíte s tím souhlasit.

Jestliže k výkonu práce nad rozsah kratší pracovní doby dojde, bude vám za tuto dobu náležet i příslušná část mzdy navíc. Příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno vám však bude náležet jen v případě, že byste pracoval nad rámec stanovené pracovní doby (plného úvazku).

Odpovídali Michal Peškar a Barbora Koubková z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.