Inspektoři oblastních inspektorátů práce se při kontrolách práce ve výškách často setkávají se zanedbáváním povinností zaměstnavatelů. Ty přitom vyplývají ze zákonných předpisů v oblasti poskytování osobních ochranných prostředků pro práce ve výšce.

Oprava střechy bez zajištění

Jako typický příklad situace, při níž došlo ke smrtelnému pracovnímu úrazu pádem z výšky, uvádí náměstek generálního inspektora SÚIP Jiří Macíček toto:

„Postižený se pohyboval po střeše objektu hospodářské budovy, kde prováděl výměnu střešní krytiny, v konkrétním případě vlnitých střešních desek. Nebyl vybaven vhodnými osobními ochrannými prostředky proti pádu, tj. neměl k dispozici postroj a záchytné lano, ani při práci nebyla použita pomocná konstrukce zabraňující prolomení střešní krytiny. Při výměně střešní krytiny došlo k jejímu prolomení a postižený propadl střechou z výšky deseti metrů.“

Odborníci dlouhodobě upozorňují na nedostatečné či zcela chybějící zabezpečení při práci ve výškách. Na českých stavbách lze běžně spatřit nejen zcela nezajištěné pracovníky, ale také manipulaci s nezabezpečenými těžkými břemeny, která v případě pádu ohrožují zaměstnance pod lešením či kolemjdoucí.

„Na českém trhu lze navíc běžně zakoupit celé jisticí systémy, které dokonce nesou potřebný certifikát kvality, ale ve skutečnosti nefungují správně. Zejména v hobby marketech často pořídíte systémy, které v případě pádu mohou amputovat končetiny či zaškrtit přítok krve. Kvalitní jisticí systém musí bezpečně zadržet pád, a navíc zajistit člověka v postroji až na dvacet minut, než dorazí pomoc,“ vysvětluje Dominik Kubik ze společnosti Carl Stahl.