V současné době chodí v Praze-Nových Butovicích do firmy SAP hned několik osob, kterým byla diagnostikována porucha autistického spektra, konkrétně Aspergerův syndrom.

Nejedná se o žádnou ‚hladovou zeď' a o vymyšlené pozice, které by byly autistům ušity na míru.

„V první vlně jsme přijali sedm kandidátů – a to v září roku 2015, šest z nich je s námi dodnes. O rok později jsme přijali dva nové kolegy, a tak je celkem zaměstnanců s autismem osm. Projekt dále běží v Brazílii, Kanadě, Irsku, Indii, Německu a ve Spojených státech, celkem jde o stovku zaměstnanců,“ uvedla Andrea Hepnerová, ředitelka SAP Services.

Nejedná se ovšem o žádnou „hladovou zeď“ a o vymyšlené pozice, které by byly autistům ušity na míru. Autisté jsou zaměstnáváni na normálních pozicích, které firma aktuálně potřebuje a jejichž náplň musí vybraná osoba spolehlivě zvládat.

Pečlivost až puntičkářství

Naštěstí je ve firmě hned několik pozic, které pro nadané autisty nejsou problémem. V současné době zde pracují například v administrativě nebo v personálním oddělení, pracují hodně s daty. Častou vlastností autistů je totiž pečlivost až puntičkářství, a právě tehdy tyto vlastnosti vyniknou, nelze ale rozhodně paušalizovat.

„Tyto kvality může mít naprosto kdokoliv a nejsou specifické pouze pro zaměstnance projektu Autismus v práci. Stejně tak nelze generalizovat, že všichni autisté, co u nás pracují, mají smysl pro detail a dochvilnost,“ sdělila Hepnerová.

V Praze jde o jedinečný projekt

Česká pobočka firmy SAP tento projekt sama nevymyslela, projekt Autismus v práci pochází z centrály firmy, kde jej připravili v roce 2013. „Tento projekt byl v ČR pilotní – nevím o žádné jiné korporaci, která by stejný program měla,“ pokračovala Hepnerová.

Nejedná se o jednorázový projekt, ale o dlouhodobý trend. Díky němu by v této firmě chtěli zaměstnávat v roce 2020 dokonce jedno procento lidí s touto diagnózou. Cílem projektu ovšem nebylo vytvoření specializovaného oddělení pro tyto jedince, ale jejich plné začlenění do pracovního procesu.

Práce se jim hledala těžko

Jejich pracovní náplň je tak úplně stejná jako u nehandicapovaného kolegy na stejné pozici, liší se jen v průběžné podpoře partnerské organizace, Národního ústavu pro autismus (Nautis) a v procesu přijímání. Právě ten byl pro kandidáty s autismem kamenem úrazu.

„Neměla jsem mnoho zkušeností s hledáním práce, protože zažívám při komunikaci úzkost. Dělalo mi potíže zažádat o práci. Vždy jsem stála před dveřmi a sbírala odvahu na ně zaklepat,” řekla Lenka Havrdová, která v SAP Services pracuje v Data Managementu.

Mnohdy měli autisté problém odpovídat na otázky, nebo se například nedokázali dívat do očí, což běžný personalista odsoudí.

Přijímací řízení na míru

Proto jim sestavili přijímací řízení zcela na míru, což ale na začátku nebylo bez problémů. „První vlna přijímání kandidátů byla poměrně náročná – jednalo se o skupinové přijímání zaměstnanců ve spolupráci s dánskou firmou Specialisterne a celý proces trval několik měsíců, což bylo pro kandidáty poměrně stresující,“ vysvětlila Hepnerová.

„Během posledního roku se nám podařilo přijít s unikátním konceptem výběrového řízení, který sice zohledňuje možná znevýhodnění kandidáta s autismem, ale zároveň jsme schopni kandidáta zaměstnat ve standardní lhůtě stejně jako ostatní uchazeče,“ dodala.

V první vlně tak uchazeči nehovořili, ale „hráli“ si s kostičkami Lega. Ve skutečnosti si ale jen nehráli, nýbrž měli za úkol vyřešit nějaký konkrétní úkol. V jednom případě měl například uchazeč vymyslet robota, který by pomáhal starým lidem. Dnes se uchazeči podrobí přijímacímu řízení o třech kolech, které je vyvinuto speciálně pro ně.

Chtějí pomáhat novým zaměstnancům

Lidem s autismem se v SAP Services daří dobře, alespoň nikam neutíkají. Pochvalují si kromě jiného také to, že jsou finančně nezávislí. Nikdo z nich nepobírá žádné dávky ani invalidní důchod. Ten se většinou lidem s lehčí formou autismu nepřiznává, bohužel ale často končí na pracovním úřadě, přitom je to zřejmě zbytečné.

Osm statečných v SAP se do života firmy zapojilo velmi dobře. Nejsou jim vlastně poskytnuty žádné výhody. Na začátku svého fungování ve firmě má každý ze zaměstnanců svého mentora, kterému zde říkají „buddy“, tedy anglicky kámoš.

Důkazem toho, jak dobře se lidé s autismem zapojili, je i to, že nyní chtějí tohoto „buddyho“ dělat svým budoucím kolegům sami. Nezříkají se ani běžného mimopracovního života ve firmě. Chodí na společné obědy, účastní se oslav narozenin a jezdí i na teambuildingy.