„Souvisí to s nízkou nezaměstnaností v ČR a strukturou nabídky pracovních sil, kdy vzdělanostní a odborný profil často neodpovídá skutečným potřebám trhu práce,“ řekl Právu k výsledku průzkumu mluvčí HK Miroslav Diro.

Nedostatek pracovníků je podle průzkumu patrný napříč celou ekonomikou, nejvíce pak u velkých firem ve zpracovatelském průmyslu. Podobně komplikovaná situace je rovněž ve středně velkých firmách a ve stavebnictví.

Stovky firem musí kvůli nedostatku pracovních sil odmítat zakázky.Miroslav Diro, HK

Odmítají zakázky

„Podle reakcí našich členů musí stovky firem kvůli nedostatku pracovních sil odmítat zakázky,“ upozornil Diro. Nezaměstnanost v ČR v září klesla na 5,2 procenta ze srpnových 5,3 procenta. Bez práce bylo na konci minulého měsíce 378 258 lidí, což je nejméně od prosince 2008.

Z nabídky volných míst úřadů práce lze vysledovat, že mezi nejvíce poptávané profese patří pomocní pracovníci ve výrobě. Následují montážní dělníci, řidiči, nástrojáři, svářeči, prodavači, kuchaři, pracovníci ostrahy nebo pomocní dělníci ve stavebnictví.

„Na úřadu práce poptáváme kolem 50 volných pozic,“ potvrdila Alena Štefaníková z firmy TVD – Technická výroba, která se zabývá kovovýrobou a CNC zpracováním plechů.

Firma zaměstnává na 500 lidí. Akutní nedostatek svářečů a strojírenských dělníků na zpracování plechu musí řešit přijímáním zaměstnanců z Ukrajiny.

Nedostatek pracovníků ve firmách podle velikosti

Nedostatek pracovníků ve firmách podle velikosti. Dopočet do 100 nedostatek pracovních sil nepociťuje.

FOTO: David Ryneš, Novinky

Hospodářská komora nedávno posílila projekt zaměstnávání Ukrajinců a firmám umožnila využívat k vyřizování žádostí o nízko a středně kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny také krajské hospodářské komory.

Zaměstnavatelé musí nejprve neobsazené pracovní místo nabídnout prostřednictvím úřadu práce občanům ČR. Pokud není volné pracovní místo ani po 30 dnech obsazeno, je pozice zařazena do centrální evidence volných míst pro zaměstnaneckou kartu, a tudíž je možné ji nabídnout i uchazečům z Ukrajiny. Hospodářská komora již vyřídila 89 žádostí firem o udělení celkem 512 povolení pro pracovníky z Ukrajiny.

„I přesto, že pro měsíc říjen byla celková kapacita projektu navýšena ze 170 na 320 žádostí, k dnešnímu dni je již naplněna. Podle naší dosavadní zkušenosti je tedy vymezená kvóta na udělení pracovních karet stále nedostatečná, neboť našim členům – firmám – stále chybí desítky tisíc zaměstnanců,“ řekl Právu v pátek Diro.

Téma pro tripartitu

Potíží firem s hledáním zaměstnanců si je dobře vědoma i vláda. O požadavcích firem na zjednodušení a zrychlení vydávání pracovních povolení mají v pondělí ministři jednat se zaměstnavateli a odbory v rámci tripartity.

Dosavadní opatření vlády totiž ke zlepšení situace podle výsledků průzkumu zatím příliš nepřispěla. Například ministerstvo práce (MPSV) letos v dubnu přišlo s podporou regionální mobility pracovní síly prostřednictvím příspěvku na dojíždění za prací.

„Připravujeme rozšíření tohoto opatření o možnost podpory trvalého přestěhování za prací. K dalším opatřením patří důraz na zprostředkovatelskou činnost úřadů práce a vhodné párování uchazečů o zaměstnání s hlášenými volnými pracovními místy, a to včetně užší spolupráce se zaměstnavateli, například formou pořádání firemních dnů a dalších náborových akcí,“ sdělil Právu Petr Sulek z MPSV.

„Jsme si vědomi, že zaměstnavatelé napříč celou ekonomikou se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, především technických profesí. Pro zvýšení atraktivity technických oborů a kvality jejich absolventů je zcela zásadní spolupráce škol a firem. Jde nám především o co největší množství praktické výuky přímo v reálném firemním prostředí,“ uvedl pro Právo mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) František Kotrba.

Podle něj by se to mělo odrazit i ve vznikajících koncepcích a novelách v oblasti vzdělávání. MPO podle něj podporuje mj. i zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky od roku 2021 pro všechny školy a obory s výjimkou uměleckých.

„Chceme nastavit takový systém, v rámci kterého by sami zaměstnavatelé dávali se zhruba pětiletým předstihem najevo, jakou strukturu absolventů budou potřebovat, což následně pomůže efektivnímu rozdělení peněz a nastavení skladby oborů středních, ale v určitém rozsahu i vysokých škol,“ dodal Kotrba.