Většina lidí se domnívá, že vědecké objevy lidem usnadňují život, uvádí průzkum Bayer Barometr 2016, který zpracovala společnost Median. Až 68 procent lidí si myslí, že věda dává odpovědi na otázky, co je tíží. Pozitivní náhled na vědu mají zejména lidé s vyšším vzděláním.

„Jsou obecně informovanější, přicházejí častěji do kontaktu s inovacemi a vědeckými objevy, v některých případech jsou sami jejich strůjci,” uvedl analytik Median Josef Fišer. Pozitivní změny na život vlivem rozvoje technologií vnímají podle Medianu spíše muži než ženy.

Naopak zejména starší lidé (ve věkové skupině 50 až 65 let jde o 57 procent) a dále lidé s nižším vzděláním si myslí, že vědecké objevy nejsou moc použitelné pro běžný život. Markantní rozdíl je u vnímání vlivu inovací na život daného jednotlivce.

Finance i lenost

Za největší překážku v rozvoji inovací považují lidé nedostatek peněz, druhou největší překážkou je podle Čechů lenost a neochota něco měnit a učit se.

„Je to způsobeno tím, že Češi zastávají spíše pasivní přístup k životu, i když z jiných výzkumů je patrné, že je to na ústupu,” řekla k tomu socioložka Lea Michalová.

Lidé se základním vzděláním (79 procent) očekávají od vědců řešení výzev společenského života. „Může to být způsobeno jednak tím, že lidi s nižším vzděláním více trápí společenské problémy, jako je například nezaměstnanost, ale také tím, že více vzdělaní lidé jsou si vědomi, že pokrok ve vědě ve smyslu vynálezů nebo léků je snazší než snaha o vědecké řízení společnosti,” doplnila Michalová.

Podpora vědy s vidinou zisku

Až 87 procent respondentů je přesvědčeno, že firmy dávají peníze do vědy kvůli vlastnímu zisku, zároveň si ale nadpoloviční většina z nich uvědomuje také další aspekty těchto investic, že díky vědeckým investicím dokážou firmy odhalit důležité přírodní nebo společenské změny.

Podle vědce Pavla Janouška z Akademie věd, který se věnuje popularizaci vědy, jsou investice firem do výzkumu klíčové. Pro společnost a vědu je podle něj důležité „mluvit stejnou řečí”. Aby se pojmenovaly základní problémy současného světa a hledaly cesty k pozitivnímu vývoji.