I když nedávný průzkum agentury na téma pracovních preferencí Čechů ukázal, že čeští zaměstnanci považují za nejrozumnější období pro změnu práce šest let, odborníci z oblasti lidských zdrojů se shodují na období kratším.

Z pohledu budování kariéry, příležitosti něco se naučit a získat optimální finanční ohodnocení je nejlepší zůstat na jednom pracovním místě po dobu čtyř let.

„Na rozdíl od zemí na západ od České republiky převládá u nás stále jakási pomyslná averze vůči častějším změnám, neboť v dřívějších letech byli lidé, kteří často měnili práci, označováni za fluktuanty,“ připomíná Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment s tím, že dnes naopak personalisté oceňují bohatší profesní praxi a pocity pracovní věrnosti přetrvávají spíš u zaměstnanců střední a starší generace.

Mladí se změny nebojí

„S častější změnou zaměstnání nemá problém především nejmladší generace pracujících, tedy těch, kdo se narodili po roce 1989,“ říká Jitka Součková. Ukazuje se, že jim nevadí nejenom změna zaměstnavatele, ale ani pracovní pozice a celého směru kariéry.

„Moderní kariéra“ je v současnosti definovaná právě vysokou mobilitou ve všech významech tohoto slova. Tento přístup, respektive ochota měnit práci, je klíčový pro další růst celé ekonomiky.

„Pokud lidé nebudou lpět na svých jistých, i když třeba ne tak výhodných pozicích, může se pracovní trh rozpumpovat a vytvořit tlak na zaměstnavatele, aby pracovní místa dostatečně ocenili,“ zdůrazňuje Součková. Stále totiž podle ní platí, že pokud chce zaměstnanec zvýšit mzdu nebo postoupit v kariéře, má mnohem větší šanci toho dosáhnout u nového zaměstnavatele než u toho stávajícího.