„Mnoho lidí v Česku si myslí, že se vysoké školy studují jen kvůli získání titulu. Přispívá tomu i situace ve státní správě, kde pracovníkům často nezbývá než si vysokoškolské vzdělání doplnit, pokud nechtějí přijít o práci, nebo když chtějí povýšit,“ říká Erika Hejčová z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

V západní Evropě mají studenti podle ní jinou motivaci. „Například v Dánsku jdou mladí lidé na vysokou školu, aby studovali obor, který je zajímá, a prohloubili si tak své znalosti. U nás to slýchávám méně,“ dodává Hejčová.

Titul na vizitce dodává sebevědomí

V Česku ve srovnání se západní Evropou přežívá zvyk uvádět vysokoškolský titul na vizitce a používat jej i v situacích, kdy to není důležité. „Dotazy ve svém okolí jsem zjistila, že nadpoloviční většina lidí souhlasí s uváděním titulu na vizitky. Mají pocit, že získají jakousi výhodnější pozici před člověkem, se kterým jednají nebo přijdou do styku,“ vysvětluje Hejčová.

U lékařů je to samozřejmé

Prosazuje se však zahraniční trend, kdy se akademické tituly na vizitky neuvádějí. Výjimkou jsou lékaři nebo absolventi prestižních škol. „Do životopisů či občanských průkazů však doporučujeme titul rozhodně uvádět. Dříve se lidé tituly navzájem také rádi oslovovali, dnes je tento jev běžný spíše ve státní správě, zdravotnictví a na vysokých školách,“ zdůrazňuje Hejčová.

Víc než titul se hodnotí znalosti

V mnoha firmách podle ní uchazeč spíše než titulem zaboduje tím, že zná cizí jazyky.  Vedle znalosti jazyků je rovněž důležitá praxe uchazečů. „Každý zaměstnavatel oceňuje praxi při studiu vysoké školy a váží si kandidátů s víceletou zkušeností v oboru,“ uzavírá Erika Hejčová.