Na Střední škole polytechnické Jílová v Brně otevírají každým rokem pět tříd tříletých učebních oborů. Před rokem přijali do prvních ročníků 165 žáků, letos to vypadá zhruba na 120.

Omezování oborů na školách

„Většina vyučených zůstává ve svém oboru,“ řekl Právu ředitel Andrzej Bartoś a zdůraznil, že firmy mají o začínající řemeslníky zájem. V souvislosti s klesajícím zájmem o některá řemesla musel Jihomoravský kraj jako zřizovatel provést oborovou optimalizaci. Konkrétně: na škole Jílová a také na oborově příbuzné Střední škole stavebních řemesel Brno-Bosonohy museli omezit po jednom oboru.

„My letos nesmíme nabírat do prvních ročníků truhláře, to mohou jen v Bosonohách. A tam zase nesmějí nabírat instalatéry, kteří teď mohou jen k nám. Takže my jsme přišli o jednu až jednu a půl třídy truhlářů, zhruba o 45 žáků, a Bosonohy o třídu instalatérů,“ vysvětlil Bartoś. Přitom naprostá většina vyučených najde uplatnění.

Zájem o zkrácené studium

Naproti tomu škola na Jílové zaznamenává převis poptávky po zkrácené jednoroční formě studia různých oborů, je určena všem vyučeným v jakémkoli řemesle kdekoli v Česku, absolventům všech středních škol i gymnázií. Nejčastěji ji ovšem využívají místní vyučenci. „Například instalatér může za pouhý rok získat výuční list v oboru elektrikář a potom dokáže zařízení nejen instalovat, ale také zapojit na elektřinu. Právě v tomto oboru máme nejvyšší převis poptávky. Hlásí se obvykle 40 i více zájemců, kapacitu máme jen na třicet,“ pokračoval ředitel.

Bojí se manuální práce

Na jednoroční studium se také hlásí, a už ho také absolvovalo, několik vystudovaných architektů, stavařů, pedagogů i gymnazistů. Menší zájem také o stavební obory vidí inženýr Bartoś v obavě z manuální práce. Ve druhém a třetím ročníku žáci chodí na praxi do nejrůznějších firem, celkem má škola Jílová smlouvu se sto dvaceti subjekty.

„Problém u některých žáků začíná právě tam. Nejsou zvyklí na dochvilnost, zodpovědnost, samostatnost. V dílnách se někteří jednotlivci snaží uhýbat, ale na stavbě se nedá schovat, musíte pracovat. Přechod ze školy na praxi tak bývá pro menšinu žáků komplikovaný,“ říká ředitel a připomíná celospolečenský problém: přibývá rodičů, kteří svým dětem po absolvování základní školy radí, aby se přihlásily na úřad práce jako nezaměstnaní. Nač by chodily do práce, když dostanou podporu.

Šikovní se neztratí

Opačným příkladem je osmnáctiletý Josef Bělehrádek z Lysic na Blanensku, který nedávno úspěšně složil praktické závěrečné zkoušky. „Žádné prázdniny nebudou, nastupuju do firmy svého staršího bratra v Černé Hoře, už tam nějaký čas beztak dělám,“ svěřil se. Letos byl druhý v celostátním kole soutěže Učeň instalatér. „Patří k nejšikovnějším, škola mu umožní evropskou svářečskou zkoušku,“ sdělil vedoucí učitel odborného výcviku Jiří Štěpánek.