Obavy o finanční situaci se nejčastěji objevují v podmínkách, kdy mají lidé vyšší výdaje než příjmy (54 % dotázaných), hned následně ovšem respondenti uváděli hrozbu ztráty zaměstnání (33 %). Riziko nedostatku financí, spojené se ztrátou zaměstnání, přitom vnímají ženy i muži velmi podobně (33 resp. 34 %).

Nejistotu přiživuje i strach z nemoci a snížení mzdy

„Kromě ztráty práce může mít nejistá finanční situace také řadu dalších objektivních příčin. Více než 14 % respondentů našeho průzkumu vnímá jako zásadní riziko zhoršení zdravotního stavu a 13 % se obává snížení mzdy,“ doplnila Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Největší obavy panují na severu Čech

Největší obavy ze zhoršení své finanční situace v souvislosti se ztrátou zaměstnání mají obyvatelé Ústeckého kraje (55 %) a obecně pak lidé vyučení (38 %) a žijící ve městech s dvaceti až sto tisíci obyvateli (38 %). Naopak nejméně vnímají riziko ztráty práce respondenti z Královéhradeckého kraje (21 %), lidé se základním vzděláním (25 %) a z menších měst s pěti až dvaceti tisíci obyvateli (28 %).

Příspěvky v nezaměstnanosti na dluhy nestačí

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zůstává samostatně žijícímu příjemci příspěvku v nezaměstnanosti po zaplacení nájmu disponibilní příjem zhruba 3400 korun. Průměrnou půjčku (dle interních statistik společnosti KRUK za rok 2015 je to 27 000 Kč) by tak nezaměstnaný dlužník, při využití celého svého disponibilního příjmu, splácel celých osm měsíců. Disponibilní příjem samostatně žijícího člověka, pracujícího za minimální mzdu (9900 korun), je přibližně 7000 korun. Průměrný dluh by tedy, při plném využití disponibilního příjmu, splatil za čtyři měsíce.

Nedělat mrtvého brouka

„Možnost ztráty zaměstnání či jiného druhu hlavního příjmu je pro osoby s půjčkou obrovským rizikem, proti kterému se lze chránit pouze průběžným vytvářením finanční rezervy. V případě, kdy opravdu dojde k výpadku příjmů a zadlužená osoba ví, že v následujících měsících nebude schopna hradit plnou výši splátek, je třeba kontaktovat věřitele a společně s ním hledat řešení schůdné pro obě strany,“ zdůrazňuje Markéta Fixová.