Podle odborníků čeká v roce 2016 pracovní trh velká proměna, na co se máme připravit?

Nezaměstnanost by měla klesnout pod pět procent a k dispozici bude kolem 150 tisíc volných míst. Firmy budou muset kvalitní zaměstnance hledat více u konkurence.

Dnes firmy musejí dlouhodobě posilovat svou značku, aby byly pro uchazeče atraktivní

Jen asi čtvrtina lidí totiž aktivně hledá nové zaměstnání, zbytek čeká na lepší nabídku. Úspěšné budou právě ty společnosti, které dokážou pasivního kandidáta najít a přesvědčit ho, aby přešel k nim.

Týká se to i juniorských pozic?

Mladí zaměstnanci jsou ochotni stávající firmu opustit snadněji. Téměř 70 procent lidí do 24 let uvažuje o změně zaměstnání. Situace na trhu práce naznačuje, že by se firmy měly připravit na změnu přístupu v náboru nových zaměstnanců. Pouhé vystavení inzerátu na specializovanou pozici ztratilo význam již před lety. Dnes firmy musejí dlouhodobě budovat a posilovat svou značku, aby byly pro uchazeče atraktivní.

Po jakých profesích je v současnosti v Česku největší hlad?

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců, zejména specialistů z technických oborů – IT nebo strojírenství. Akutně ale chybějí třeba i řidiči. V Česku chybí kolem deseti tisíc řidičů vnitrostátní i mezinárodní kamiónové dopravy. Hlavním důvodem nedostatku lidí v této profesi jsou často nízké platy, náročná a riziková práce. Navzdory tomu, že zhruba 20 procent firem v loňském roce zvedlo řidičům platy, na jejich úbytek to výrazný vliv nemělo.

Čím to je?

Zahraniční firmy stále nabízejí lepší podmínky. Podle odhadů odejde z Česka za lepším výdělkem přes sedm tisíc řidičů. Nevětší počet z nich míří do RakouskaNěmecka. Problémy nejsou ale pouze v kamiónové dopravě, řidiči chybějí obecně. Nedostatek pracovních sil hlásí i podniky zajišťující autobusovou dopravu. Průměrné stáří řidičů je 55 let a mladá generace o tyto pozice v České republice nemá zájem. Za několik let by se tedy celý systém mohl dostat do velkých problémů. Podobně jsou na tom i lékaři, zdravotní sestry nebo pečovatelky.

Jaký je obecně zájem Čechů o práci v zahraničí?

Za posledních pár let se situace hodně změnila. Přestěhovat se do zahraničí kvůli práci je ochotný každý pátý Čech, ještě v roce 2007 to byl každý desátý. V případě studentů je ochotno se dočasně odstěhovat za prací devět z deseti dotázaných. Mladí lidé chápou práci v zahraničí jako výzvu a zároveň příležitost naučit se něco nového.

Nehrají v tom roli také peníze?

Nejčastějším důvodem k odchodu jsou samozřejmě stále finance. K nejvyhledávanějším zemím patří Rakousko a Německo. Zejména mladí už ale neváhají odjet za prací třeba do Ameriky. Zajímavé je, že se v žebříčku nejpopulárnějších zemí, kam Češi jezdí za prací, objevil i Izrael – od roku 2015 totiž Češi, kteří jedou do Izraele za prací, nepotřebují na rok vízum.

Kdo v současnosti hledá práci obtížněji?

Není to úplně o profesi, spíš jde o přístup. Jsou to lidé, kteří nejsou ochotni slevit ze svých požadavků. Například člověk dělá celý život na manažerské pozici. Nyní už není schopen splnit požadavky, například na jazykovou vybavenost, ale zároveň není ochoten přestoupit na nižší pozici.

Olga Hyklová

Olga Hyklová

FOTO: archiv AC Jobs

Další překážkou je negativismus, který se někdy projevuje u starší generace. Vedle toho čím dál víc firem rozjíždí díky příznivé ekonomické situaci provoz na směny a řada lidí není ochotna na tyto podmínky přistoupit.

Navzdory tomu, že se sociální odpovědnost firem zlepšuje, těžko hledají práci handicapovaní uchazeči. Stále se potýkáme s tím, že firmy člověka s handicapem ani nepozvou na pohovor. Přitom z vlastní zkušenosti víme, protože zaměstnáváme nevidomé personalisty, že zdravotně postižení lidé patří k nejloajálnějším pracovníkům. Komplikovaně shánějí práci také ženy po mateřské dovolené a to hlavně kvůli nízkému sebevědomí.

Jsou v poptávce po zaměstnancích nějaké rozdíly v regionech?

Určitě ano. Praha je hodně finančně a marketingově zaměřená. Brno je vyhlášené v oboru IT, je tady nejvíce absolventů vysokých škol tohoto zaměření. Morava jako celek je více zaměřená na strojírenství. Pokud bych to měla s nadsázkou rozdělit, Praha je obchodní a finanční, Morava je výrobní. Tomuto rozdělení samozřejmě odpovídá i nabídka a poptávka po pracovních pozicích.

Jak často Češi obecně mění zaměstnání?

Časté změny pracovních pozic se v tuzemsku příliš nenosí. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za osm let, během produktivního života tak vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich chování pomalu mění. Češi se přestali bát nezaměstnanosti a odcházejí za lepšími podmínkami.

Jaké jsou hlavní důvody odchodu?

Kolem 66 procent lidí uvádí jako důvod změny zaměstnavatele nízký plat. O přidání si přitom dokáže říct jen třetina pracovníků. Pro 40 procent lidí jsou také důležité vztahy na pracovišti. I takové problémy, jako jsou pomluvy kolegů, podceňování nebo zadávání nesplnitelných úkolů, jsou často důvodem ke změně zaměstnavatele. Kolem 40 procent zaměstnanců se snaží problém vyřešit s nadřízeným. Druhým nejčastějším řešením je výpověď.

Dávají Češi přednost práci v českých firmách, nebo preferují zahraniční zaměstnavatele?

To, zda má firma tuzemského nebo zahraničního vlastníka, nehraje roli. Dělítko je spíše mezi malými a velkými firmami, a ty velké mají zpravidla i zahraničního vlastníka. Hlavním lákadlem velkých firem je mzdové ohodnocení. Ve velkých společnostech jsou mzdy průměrně o třetinu vyšší, zejména na manažerských pozicích.

Malé firmy těm velkým zpravidla neumějí konkurovat ani v oblasti benefitů. Velké firmy nabízejí výhody, jako je dovolená navíc, penzijní příspěvky, vzdělávání nebo nadstandardní zdravotní péče, u malé společnosti s nimi lze počítat málokdy.

Jaké jsou výhody malých firem?

Pro 40 procent Čechů jsou důležité mezilidské vztahy na pracovišti. Ve velké společnosti jsou lidé označováni jako lidské zdroje a tak se s nimi také pracuje. Osobní vztahy jsou typické pro malé firmy, protože nižší počet zaměstnanců umožňuje vzájemnou bezprostřední komunikaci.