Okresní soud v Uherském Hradišti žalobě původně nevyhověl. Vychovatel neuspěl s odvoláním ke zlínské pobočce krajského soudu ani s následným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Po zásahu ústavních soudců kauzu znovu projedná krajský soud.

„ÚS nepředjímá, jak řízení dopadne, ale vyžaduje, aby bylo postupováno řádným způsobem a aby obecné soudy napravily vytýkané chyby,” řekl soudce zpravodaj Jan Filip. Justice prý zatím nepostavila najisto, zda se muž skutečně nestal terčem nějaké formy diskriminace či takzvaného bossingu.

Důkazní břemeno nejprve nese diskriminovaný

U nepřímé diskriminace jsou mnohdy naplněny právní důvody výpovědi, ale za nimi může být nějaká skrytá motivace, podotkl Filip. Soudy v dosavadním řízení považovaly mužovo tvrzení o diskriminaci za vyvrácené, a to zejména s poukazem na zjištění kontrolních orgánů, které na pracovišti nerovné zacházení ani bossing nezjistily.

V podobných sporech nese takzvané důkazní břemeno nejprve diskriminovaný člověk, který musí poukázat na podezřelé okolnosti. Poté musí druhá strana dokázat, že za jejím postupem nebyly diskriminační důvody. Do druhé fáze justice v mužově kauze vůbec nepostoupila.

Žena mohla dostudovat, muž dostal výpověď

Krajský soud však měl v odvolacím řízení k dispozici zprávy kanceláře veřejného ochránce práv, jejíž pracovníci v zařízení zjistili závažné nedostatky. Odvolací instance se s obsahem zpráv nijak nevypořádala, přestože potvrzoval v některých bodech mužovu verzi událostí. Šlo například o způsob odměňování zaměstnanců, výrazně feminní prostředí a ukončování pracovních poměrů výhradně s muži.

Justice nyní musí znovu vzít v úvahu všechny zprávy kontrolních orgánů, které domov navštívily. V původním řízení k nim soudy přistoupily podle ústavních soudců formalisticky.

Justice chybovala také v tom, že nevzala v potaz osud ženy, která v domově taktéž pracovala bez patřičného vzdělání. Zatímco ona dostala možnost dostudovat, muž obdržel výpověď.