Zkrácené úvazky nejsou u tuzemských zaměstnavatelů tak populární jako třeba na západ od našich hranic. Proč? „Bariéry spočívají především ve zvýšené administrativní a organizační zátěži. Svou roli hrají i ekonomické důvody: Zaměstnavatelé musí za pracovníky s částečným úvazkem uhradit minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění nebo vybavit více pracovních míst,“ vyjmenovává nejčastější důvody mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Poptávka převyšuje nabídku

Dostatečná nabídka zkrácených úvazků je přitom velmi důležitá, mohla by například dále snížit tuzemskou nezaměstnanost. „Zaměstnavatelé v současnosti nabízejí prostřednictvím naší databáze bezmála třináct tisíc volných pracovních míst s možností zkráceného úvazku,“ uvádí zastupující generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. Dle jejích slov však poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku.

Stát nabízí bonifikaci

Větší počet pracovních míst se zkráceným úvazkem se v tuzemsku snaží stát podporovat například formou bonifikace. „A to především v případě dlouhodobě nezaměstnaných či rodičů malých dětí, ale i u dalších ohrožených skupin. Pokud zaměstnavatel přijme takového uchazeče na zkrácený pracovní úvazek, může to Úřad práce ČR zohlednit ve výši poskytnutého příspěvku,“ připomíná Kateřina Sadílková.