Zatímco v roce 2013 v Česku na zkrácený úvazek pracovalo 10 procent žen, v sousedním Rakousku toto číslo dosáhlo 45 procent a v Nizozemsku dokonce 77 procent.

Pro míru zaměstnanosti českých žen je charakteristický propad v období rodičovské dovolené

„Ženy s dětmi v předškolním věku představují pro naši ekonomiku potenciál, který je potřeba rozvíjet. Našim úkolem je mimo jiné motivovat zaměstnavatele, aby více využívali možností alternativních pracovních úvazků a matkám tak co nejvíce usnadnili slaďování rodinného a profesního života,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Ke klasickému pracovnímu úvazku existuje celá řada alternativ – od zkráceného pracovního úvazku přes flexibilní pracovní dobu, práci z domova nebo stlačenou pracovní dobu až k rozděleným, nebo naopak sloučeným pracovním úvazkům.

Řada podpůrných projektů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost podpořilo vznik řady projektů, které mají rodiče i zaměstnavatele naučit, jak efektivně rozložit čas mezi pracovní a soukromé aktivity. Jeden z takových projektů úspěšně probíhá například pod záštitou Centra prorodinné politiky Hestia v Ústí nad Labem. Provozuje dětskou skupinu, coworkingové centrum, antidiskriminační poradnu a zaměstnavatelům v regionu nabízí prorodinný firemní audit.

Spolupráci při slaďování pracovního a rodinného života jsou nakloněni i v Mostě. „Mezi mosteckými občany, institucemi a zaměstnavateli se snažíme dosáhnout větší informovanosti o problematice rovných příležitostí a slaďování pracovního a rodinného života. Cílem je rovněž přispět k odbourávání genderových mýtů a stereotypů,“ vysvětluje projektová manažerka Veronika Loucká.

Pomoci mohou i benefity

Kromě zkrácených či jinak upravených pracovních úvazků mohou zaměstnavatelé ženám s malými dětmi vyjít vstříc také prostřednictvím speciálních benefitů, například zřízením firemní školky či dětské skupiny. Podobných zařízení v posledních letech přibývá, ne každá společnost však splňuje podmínky pro jejich založení a správné fungování.

Hlavní propad kolem třicítky

Pro míru zaměstnanosti českých žen je charakteristický propad v období rodičovské dovolené. Ta se v Česku v posledních letech posunula směrem k třicátému roku věku ženy. Mezinárodní průzkum, který se v roce 2013 věnoval příčinám ekonomické neaktivity v členských státech Evropské unie, prokázal, že 17,2 % českých žen není ekonomicky aktivních z důvodu péče o děti (či zdravotně postižené dospělé), přičemž stejný důvod uvedlo pouze 9,9 % německých žen a 1,7 % žen v Dánsku.

Přehled flexibilních forem práce

 

Pružná (flexibilní) pracovní doba: Zaměstnavatel stanoví časové rámce, v nichž je možné se pohybovat, a zaměstnanci si pracovní dobu (její začátek a/nebo konec) mohou upravovat podle svých potřeb. Podmínkou je, že si odpracují stanovený počet hodin za den/týden/měsíc.
Zkrácené (částečné) pracovní úvazky: Mohou mít různý rozsah od 0,1 do 0,9 úvazku, rozvrstvení pracovní doby nemusí být pravidelné. Mzda za částečný úvazek je zkrácena poměrně k jeho délce, mzda za hodinu ale musí odpovídat celému úvazku.
Sdílené pracovní úvazky (tzv. job-sharing): Vznikají ve chvíli, kdy jedno pracovní místo sdílí dvě či více osob. Ty spolu musí komunikovat a spolupracovat, aby nedocházelo ke komplikacím. Sdílené úvazky mohou být využívány i pro odborné či manažerské práce.
Upravená pracovní doba: Pracovní doba je koncentrována do menšího počtu pracovních dní, lze aplikovat i v případě zkráceného pracovního úvazku. Konto pracovní doby představuje úpravu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí stálou mzdu, ale práci mu přiděluje v objemu, jenž odpovídá aktuální potřebě v konkrétním období.
Práce z domova (tzv. home office): Zaměstnanec pracující z domova má stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. Časté je kombinování práce z domova a z kanceláře. Žádný zaměstnanec nemá na práci z domova právní nárok, rozhodnutí zůstává na zaměstnavateli.