„Stále více lidí nechce v práci trávit celý den od rána do večera, ale přeje si pracovat flexibilně a mít možnost vyřídit si v průběhu dne také své osobní věci, případně odcházet z práce domů dříve. Zbytek práce, který přes den nestihnou, pak vyřídí tehdy, až jejich děti usnou. Kromě toho také uvítají třináctý a čtrnáctý plat, který ale většina firem nenabízí,“ uvedla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC Jobs.

Stále více lidí nechce v práci trávit celý den od rána do večera, ale přeje si pracovat flexibilně Olga Hyklová, AC Jobs

Nejčastějším poskytovaným benefitem zůstávají nadále stravenky. Firemní mobilní telefony jsou pro zaměstnance často nepraktické, protože musejí mít u sebe dva telefony zároveň, a při nízkých cenách neomezeného volání už ani nejsou tak výhodné. Zaměstnanci podle Hyklové proto považují za zajímavý benefit, když mohou výhodný firemní tarif využívat pro soukromé volání a mít služební SIM kartu ve svém vlastním telefonu.

Stále oblíbenějším benefitem se jeví pružná pracovní doba, pro niž se vyslovilo 19 procent respondentů. Jen o jedno procento dotázaných méně by uvítalo finanční bonusy. Naopak dříve upřednostňované firemní auto si přejí pouhá čtyři procenta respondentů. Pozitivním jevem, který z průzkumu vyplynul, je zájem o vzdělávací kurzy, který projevilo 13 procent dotázaných.

Dobrá práce se cení

„Získat a udržet si dobře placenou práci je stále těžší, proto se mnoho zaměstnanců touží dále rozvíjet. Mezi nejoblíbenější vzdělávací kurzy patří výuka jazyků, ať už angličtiny, nebo němčiny. V oblibě jsou také odborné kurzy týkající se profesního zaměření dané společnosti. Navíc s nástupem krize zaměstnavatelé firemní kurzy omezili, proto došlo k nárůstu poptávky ze strany zaměstnanců,“ vysvětluje Olga Hyklová.

Stravenky už jsou samozřejmostí

Přestože zaměstnavatelé nabízejí v rámci poskytovaných výhod nejčastěji stravenky či dovolenou navíc, mezi uchazeči o zaměstnání i mezi zaměstnanci tyto benefity na vrcholu žebříčku popularity nestojí. Stravenky si přeje pouze desetina z nich a dovolená navíc zaujme jen sedm procent.

„Skutečnost, že se v našem průzkumu stravenky umístily poměrně nízko, není dána klesajícím zájmem o ně, ale spíše tím, že jsou vnímány jako naprostá samozřejmost, nikoli jako něco extra. Rovněž dovolená navíc není moc žádaná, využívají ji spíše lidé, kteří nemají pružnou pracovní dobu, a proto si nemohou vyřídit běžné záležitosti (doktor, úřady) v rámci pracovní doby,“ doplnila Hyklová.

Příspěvek na dopravu neletí

Na úplném chvostu zájmu zaměstnanců skončil příspěvek zaměstnavatele na dopravu a bydlení (2 %), občerstvení na pracovišti (2 %), firemní půjčky (1 %) nebo penzijní připojištění (2 %).

„Zaměstnanci jsou schopni vyřídit si výhodné penzijní připojištění nebo půjčku sami, proto není jejich prioritou získávat podobné výhody od zaměstnavatele. Občerstvení na pracovišti je dnes už mnohde také zcela běžné, takže ze strany zaměstnanců se za bonus ani nepovažuje. Příspěvky na dopravu či bydlení se zase pohybují v tak nízkých částkách, že nejsou pro zaměstnance dostatečně atraktivní,“ doplnila Olga Hyklová.

Priority se mění podle délky zaměstnání

Výzkum AC Jobs se zaměřil rovněž na zjištění obliby benefitů podle délky zaměstnání. Pro zaměstnance pracující jeden rok až pět let byly hlavním tahákem jazykové kurzy. Lidé pracující pět až deset let nejvíce oceňovali finanční bonusy a jsou jedinou skupinou, která by si na druhém místě přála auto. Zaměstnanci pracující déle než deset let pak upřednostňují práci z domova.