„Výhodou programů je jejich intenzita, tedy to, že se většinou soustředí na konkrétní obor, ve kterém pak lze za poměrně krátkou dobu získat širší znalosti a dovednosti,“ upozorňuje Radek Řechka, ředitel Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP).

Více se vzdělávají ženy

Z celkových čísel ministerstva školství vyplývá, že větší zájem o kurzy mají ženy. V roce 2013 bylo z celkových 55 907 studentů CŽV 40 223 žen. Ženy se více zajímají o humanitní obory, muži se hlásí spíše na obory technicky zaměřené – strojírenství či informační technologie. „Největší zájem je o jazyky a předměty ryze praktické, jako je účetnictví, programování nebo marketing. Mezi muži převládá zájem o IT, u žen je to právo,“ vypočítává Řechka.

Přestože systém celoživotního vzdělávání je především cestou pro jednotlivce, jak získat novou kvalifikaci či si prohloubit tu stávající, a tak zvýšit své šance na získání lepší práce, projevují o kurzy zájem i zaměstnavatelé. Obsah takového kurzu pak podle ředitele Řechky odpovídá požadavkům konkrétního zaměstnavatele na kvalitní proškolení jeho zaměstnanců.

Dospělí by měli jít s dobou

„Trh práce se neustále vyvíjí a mění. Jedním z nástrojů, jak se s novými podmínkami vypořádat, je právě sebevzdělávání. U dětí a mládeže je vstřebávání nových informací samozřejmostí, ale i dospělí by měli dbát na to, aby „šli s dobou“, zdůrazňuje Řechka a dodává, že koncept celoživotního učení je zakotven i ve Strategii celoživotního učení, která byla schválena vládou v roce 2007.